Znáte SaŠu Devátého?

Pětatřicet lidí. 6 vedoucích. 2 kuchařky. Stovky umytých talířů... Ano, i takhle jednoduše a neúplně by se dal shrnout první víkend Saši Devátého aneb jak nám na dvouminutové přednášce sdělil Marf, na Salesiánské škole animace 3x3. Co se teda dělo a nedělo? Klikněte dále ;)

...aneb škola animace, běh D, první víkend očima, tělem a duší člověka, jenž si to užil z "pléna" od pátečního příjezdu až do nedělního odjezdu.

Když jsme se po dlouhých chvílích strávených příchodem, ubytováním a čekáním na další konečně nějak uvelebili, tak jsme k naší radosti začali večeří. Sem je jen dobré strčit krátké poděkování Pepovi za jeho neutuchající snahu při vykonávání služby... rožínání světla =)
První večer se nesl ve znamení teambuildingu aneb hezky česky poznávání druhých. A byla nás řádná hromada a přesto jsme se seznámili, ať už to bylo v rámci obvyklého seznamování (zdravíme kravičku Marušku a vysmátou Verču=) či budování tak kvalitní sociální sítě, že unesla i více než 100 kg. A to už je co říct po prvním seznámení =) Den jsme až na pár aktivních a brebentících jedinců ukončili tradičně modlitbou a slůvkem.

V sobotu jsme den začali krásným probuzením díky zpěvu a hraní na kytaru, u kterého jsme dobře naladěni vstali a v horším případě zase blaženě usnuli. Přes ranní impuls jsme se dohrabali na snídani a odtud následně na první přednášku o tom, proč jsme vlastně účastníky téhle školy a na čem naše animátorství a práce s mládeží vlastně stojí. Také jsme měli hodinku jen pro sebe a naše myšlenky, naše přemýšlení. A pak zase hurá na jídlo (a pak na hromadu nádobí=), na fotbal, na spaní, co bylo komu libo. A zase na odpolední přednášku, která měla i velice zajímavou přestávku na "sváču" - uprostřed tohoto bloku jsme v rámci pětičlenných skupinek museli doskákat přes tááákovou dálku až do kuchyně jen za pomoci osm noh z deseti. A tak se skákalo, nosilo, klouzalo... a potěšilo především to, že jsme se na konci (tak trochu proti pravidlům;) o svačinovou buchtu podělili všichni tak, že měli stejně =)
Večer jsme strávili v kapli a v jídelně, kde tato pro člověka krásná kombinace pokračovala agapé, aneb "jíme, jsme šťastní a jsme spolu" =) Po tomhle vydařeném večeru jsme zase šli buď spinkat nebo trochu řádit, přičemž tohle řádění se vyvinulo v sezení v kuchyňce a povídání. A pak směr postel.

V neděli jsme k naší radosi vstávali až v sedm, tedy o dobrých 1800 vteřin později, ačkoliv to stejně nebylo na mnohých poznat (takže příště klidně vstávejme zase o tu půlhodinku dřív;). Přes snídani a mši jsme se dohrabali až k poslednímu víkendovému bloku, kde jsme načerpali znovu další cenné informace o tom, jak důležitá jsou čísílka v našem vztahu k Bohu ;) A pak hurá na oběd... a ne moc hurá domů... Takže se zase uvidíme za tři a půl měsíce. Těšme se!

Díky moc všem, od Pepy hlídajícího světla přes slečnu a paní kuchařku až po pány salesiány, kteří se nám takhle věnují. Vivat! =)

Víťa Mach