DOMISAL 2010: Romská kulturní a hodnotová orientace II.

Toto téma je poměrně citlivé. Jednak proto, že výchova v rodině je intimní věc a jednak proto, že v rámci tohoto článku musí docházet ke generalizování. Prosíme proto čtenáře, aby tento článek vnímali pouze informativně, aby sloužil pouze k přiblížení kultury romské menšiny.
Romská výchova a romské hodnotové vzorce jsou v mnoha případech diametrálně odlišné od majoritních. Vše vychází z odlišné historické zkušenosti romské menšiny. Romové byli po staletí utiskovaní a pronásledovaní, a proto i kultura obsahuje velmi mnoho prvků, které napomáhají k přežití.
Pro romskou rodinu je nejcharakterističtější výrok: „Mnohost je podmínkou štěstí a bezpečí.“ Jedinec je romskou rodinou vnímán vždy jako část celku. Vzájemnost všech clenu rodiny stmeluje a tvrdí vzájemné vztahy uvnitř této skupiny. To je naprostým protikladem kultuře majoritní, která je výrazně individualistická.
Zatímco mladý člověk je v majoritě veden k samostatnosti a přejímání zodpovědnosti za svůj život již od útlého veku, romská mládež je vedena k úctě k rodině a k poslušnosti kolektivního rozhodnutí rodiny. Individuální sebevědomí romského občana je utvářeno především z „vnějšku“, nikoliv zevnitř. To proto, že je utvářeno reakcemi jeho okolí. Proto bylo v minulosti nejpřísnějším trestem doživotní vykázání z osady nebo z kočovné skupiny.
Velkým rozdílem mezi romskou menšinou a majoritou je postavení dítěte v rodině. Dítě má v mnoha směrech stejné postavení jako kterýkoliv člen rodiny. Proto v romských rodinách chybí, pro majoritu typický, dětský pokoj. Pokud se vyskytne nějaké téma nebo problém, které rodina společně řeší, je dítě přizváno k řešení a pokud má co říci, je mu i nasloucháno.
Specifické postavení v rodině má nejstarší sestra, která přebírá část odpovědnosti za výchovu mladších sourozenců. Tyto děti mívají problémy ve škole, jelikož se musí starat o sourozence a na školu jim nezbývá mnoho času. Úlohu nejstarší sestry muže přebírat také matčina bezdětná sestra nebo příbuzná.
V romské kultuře se setkáváme s archetypy chování a prožívání předávaných výchovou, které jsou podmíněny odlišnou výhradně historickou zkušeností romské menšiny. Mezi tyto archetypy patří výrazná orientace na přítomnost, absence tzv. „odložení prožitku“ a orientace na změnu.
Zatímco majorita žije především ve vzpomínkách na minulost a přítomnost vnímá především jako přípravu pro to, co nastane v budoucnu, Romové prožívají především přítomnost. Prožívají svůj život právě teď a tady. U majority je tento aspekt prožívání pozorovatelný jen při extrémních a citově vypjatých situacích jako jsou adrenalinové sporty nebo například sex. V romské výchově se neuplatňuje, v majoritě velmi častý, výchovný prvek „odložení prožitku“. Zatímco v majoritní kultuře je požitek podmíněn vykonáním něčeho méně příjemného („Až sníš polívku, můžeš jít ven“), u romské kultury se s tímto prvkem nesetkáváme. Z tohoto důvodu mohou mít oproti majoritě Romové slabší vůli a nebýt tak trpěliví a vytrvalí jako většina majority.
V kontextu romské historické zkušenosti je to však pochopitelné. Na nějaké prodlevy a přípravy nebyl prostor ani čas. Proto je dalším archetypem orientace na změnu. Nejosvědčenější a tedy nejúčinnějším řešením problému občas mohlo být vyhnutí se dané překážce. Mnoho Romů proto problémy občas neřeší anebo se je snaží nějak obejít.
Z odborné literatury upravil Jakub Řeháček, pracovník Střediska volného času Don Bosco v Ostravě
DOMISAL je zkratka z italštiny znamenající v překladu Salesiánská misijní neděle. V salesiánském prostředí se slaví již přes 25 let, u nás v ČR letos poprvé. Cílem Domisalu je připomenout si alespoň jedenkrát ročně význam a zaměření salesiánských misií. Každý rok je věnován určitému tématu. Téma roku 2010 "Salesiáni Dona Boska na cestě s Romy" má pomoci k uvědomění, že působení mezi Romy je dobré a skutečné misijní působení zde v Evropě. Více informací na www.sdb.cz/domisal.
Príbuzné clánky |