Jihoafričani zamířili také na východ

V sobotu odpoledne jsme dorazili do Fryštáku, kde se konal už sedmý ročník DISfestu, hudebního festiválku pořádaného v Domě Ignáce Stuchlého. Atmosféra byla příjemná. Zpočátku bylo ne příliš početné publikum roztroušené ve skupinkách po dvoře a spíše než děním na podiu se zabývalo hovorem. To se ovšem změnilo, když na podium nastoupili Brian a Nkosana se svým vystoupením. V patnácti minutách se jim povedlo všechny účastníky strhnout a roztančit. Potom už si jen užívali festivalu a pohody příjemného odpoledne. Oba byli dokonce nadšení z improvizačního představení, které bylo součástí programu, navzdory tomu, že z něj nerozumněli jedinému slovu.

Fryštáčtí kluci neodolali příležitosti zahrát si fotbal s Afričany a vyzvali je na zápas. Ve večerních hodinách se potom Brian i Nkosana s většinou publika vrhli do tanečního reje za hudby nejočekávanějšího hosta festivalu – skupiny Traband.

Spát jsme šli všichni až v pozdních nočních hodinách a tak se i nedělní program nesl v poklidném relaxačním duchu. Ráno jsme se přesunuli do Zlína na mši u salesiánů, odkud jsme dál pokračovali na oběd k rodině Jirky Pavelce, bývalého dobrovolníka v Zambii. Pavelcovi nás pohostili typickým čekým menu – nudlovou polévkou, oblíbenou kombinací vepřo knedlo zelo a domácími buchtami. Děkujeme za pohostinnost! Odcházeli jsme neradi, ale čekal nás další program. V salesiánském klubu mládeže se Brian a Nkosana zapojili do fotbalu s místními kluky, kteří z nich byli nadšení a neměli vůbec problém se s nimi domluvit i rukama a nohama.

Den jsme zakončili táborákem společně s mladými lidmi ze Zlína a okolí. Opékaly se buřty, zpívalo se česky i anglicky, hrály se české i africké hry a všechno dohromady to utvořilo tak příjemnou a přátelskou atmosféru, že se nám jen těžko se všemi loučilo.

V pondělí začal školákům poslední týden tohoto školního roku a tak jsme se s Afričany vydali do Církevní základní školy ve Zlíně, abychom jim tyto poslední dny zpestřili zajímavým programem. V prezentaci spojené s vyprávěním, zpěvem a tancem Briana a Nkosany se žáci dozvěděli něco o historii Jihoafrické republiky a jejích současných problémech. Zároveň se mohli na cokoliv zeptat – někteří to sami zvládali anglicky, některým s překladem pomohla paní učitelka angličtiny. Aby žáky trochu probudil a povzbudil k diskuzi, naučil je Nkosana několik pohybových her. Po skončení prezentace se představily holky ze sedmé třídy, které v pátek vyhrály finále rozvojového projektu Šampióni pro Afriku se svým filmem a návrhem výroby plstěných šperků a ozdob na podporu Afriky. Brian i Nkosana si potom sami vyzkoušeli výrobu těchto šperků a nakonec byli oba obdarováni plstěnými náhrdelníky z dílny Církevní školy. Ze školy už jsme vyrazili na nádraží, abychom se vlakem vydali do další zastávky na cestě po České republice –do Hradce Králové.

Markéta Lengálová

od září 2010 do srpna 2011 dobrovolnice v Kongu

Fotky z cesty po Moravě ZDE.

• Tisk clánku
• Poslat odkaz