Co? Kdy? Kde? S kým? Proč? Jak?

Co? Kdy? Kde? S kým? Proč? Jak? - Toto jsou základní dramaturgické otázky, které si je potřeba položit při každé aktivitě, kterou orgaizujeme a které nás i tento - již sedmý :-( - víkend provázely na každém kroku. A co se vlastně dělo?

No, když jsme se sešli ve čtvrtek večer v Jeníkově a výborně povečeřeli, rozebírali jsme naše prázdninové akce. No a jelikož už bylo hodně hodin, tak následoval program typu: "pomodlit, vycíkať a spát".

Pátečního rána jsme byli probuzeni uprostřed noci - asi kolem půl sedmé - se slovy, že se máme rychle obléci a že nám běží čas. I přes naši nelibost jsme se za pár okamžiků všichni připraveni sešli u dveří, kde jsme byli po jednom vysílaní do přírody, kde jsme měli v tichu vytrvat do mše svaté v osm hodin. Při mši jsme zreflektovali své zážitky, učinili za dost svým duchovním potřebám a při snídani i fyzickým. Po krátkém čase - tak dlouhém aby se stihlo umýt nádobí - jsme se sešli na přednášce uvozené hrou, která nám objasnila termín REVIEW, který jsme si hned šli vyzkoušet na vlastní kůži na několika (třech) přesně vybraných hrách také na týmovou spolupráci.

Následně jsme zase (pravidelnost je prý nutná) utišili své fyzické potřeby (oběd) a vydali se na odpolední hru, kde jsme měli z nedalekého lesíka zachránit dva lidi. Termín nedaleký asi přesně nevystihuje situaci, neboť - jak jsme zjistili a ač se to možná zdá podivné - tak dostat dospělého člověka z bodu A do nedalekého bodu B není žádná ulejvárna a nejeden se přitom i zapotí. Když se nám to povedlo udělali jsme REVIEW a vyslechli další (zajímavou) přednášku spojenou s několika hrami. Potom večeře a neuvěřitelně přemýšlecí a logická hra (samozřejmě i týmová), REVIEW, modlitba a sladký spánek. Tentokrát až do kytarového budíčku.

Sobotní den byl naplněn zajímavými přednáškami (týmové role [Jarda Trávníček], animátorství [Maky], Bible [Toník Pražan],...) výborným jídlem a velkou celovečerní hrou, v které jsme dostali role (většinou šité přímo na nás) a kde jsme se ocitli na oslavě našeho bohatého příbuzného (stýčka), který se rozhodl jistý (nemalý) finanční obnos věnovat někomu z rodiny, který bude mít pro obnos nejlepší uplatnění. K naší nesmírné lítosti strýček uprostřed večírku vydechl naposledy :-( V závěti stálo, že (již zmíněné) peníze dostane ten návrh a ten člen rodiny, na kterém se shodne naprostá většna z nás (něco kolem 100% s tolerancí +-0). Když se tak stalo, uklidili jsme vše po večírku a časem i zalehli do spacáků.

Neděle byla patřičně sváteční den: rozjímání, snídaně, mše a informační blok. Pak už jen úklid :-( a dobře naladění (ač někteří - nejspíš většina - s nelibostí a lítostí) jsme se rozjeli vstříc svým domovům...

Pokračování příště (někdy po 26 dubnu)...

Fotky zde.

• Tisk clánku
• Diskuse k clánku (žádný príspěvek)
• Poslat odkaz