Slovenští misionáři vyprávějí... A inspirují.
"Můžete psát projekty, vymýšlet plány... Ale pokud nebudete věřit, že Bůh je ten, který je řídí, nemají smysl," předává nám zkušenosti z jedenáctiletého působení na Sibiři slovenský salesián Andrej Porubčin.
Kromě něj jsme měli možnost nechat se o víkendu 6. - 8. 2. 2009 inspirovat v provinčním domě v Bratislavě i dalšími slovenskými misionáři.
Cesta, původně plánovaná jen jako malá přátelská návštěva mezi naší českou SADBOU a SAVIEM (slovenská salesiánská misijní organizace na podporu salesiánských děl na Sibiři, v Ázerbajdžáně, Súdánu, Angole a Keni) se nakonec vyklubala v krásná a neplánovaná setkání. Chceme se podělit o myšlenky některých z nich...
Salesiánský misionář P. Ján Čapla nás zavedl do Ázerbajdžánu, ve kterém tráví již několikátý rok. Situace v muslimském státě prý není jednoduchá. Slovenští salesiáni zde mají kromě jiného dílo, ve kterém nabízí bezplatné doučování pro žáky, kteří si nemohou dovolit drahé doučování. Místní učitelé totiž vzhledem k velmi nízkým platům nevyučují kvalitně a životní podmínky si zvyšují právě mimoškolním doučováním. V Ázerbajdžánu momentálně pomáhá i naše česká dobrovolnice, Tereza Dobiášová (na její osobní stránky se podívejte tady).
Povzbudivé setkání bylo také s P. Štefanem Urbanem z Ukrajiny. Slovenští dobrovolníci jezdí na Ukrajinu každý rok organizovat čtrnáctidenní „lidové misie“ v místních dědinách. V roce 2008 se těchto prázdninových misií zúčastnilo přes 50(!) slovenských salesiánských dobrovolníků. Pevně doufám, že jednou bude mít o měsíční dobrovolnou službu v našem Bulharsku zájem také tolik dobrovolníků ročně...
„S prvními dobrovolníky jsme na Slovensku začínali v roce 1993. Hlavním podnětem pro vysílání misijních dobrovolníků bylo otevření nového díla na Sibiři,“ zasvěcoval nás o pár hodin později do počátků misijního volontariátu P. Daniel Pravda. „Když jsem byl v Kongu, mnoho mladých lidí sem přicházelo pomoci. Hned jak jsme se my, salesiáni, začali připravovat na otevření našeho prvního díla na Sibiři, věděl jsem, že se s námi musí začít formovat i skupina laiků.“ Don Pravda strávil celkem 10 let v Kongu, 6 let na Sibiři a 4 roky v Ázerbajdžánu. Nyní působí jako delegát pro misie v rámci slovenské provincie.
Poslední vzpomínka patřila opět Jakutsku na Sibiři. V zimě zde teploty dosahují až -50°C, v létě až +40°C. „Naše středisko má být vždy otevřené dětem a mladým lidem, kteří sem přicházejí. Bez pomoci dobrovolníků si naši práci už neumíme představit,“ shrnuje své jedenáctileté zkušenosti P. Andrej Porubčin. Vedle něj sedící čtyři současní dobrovolníci ze Sibiře se jen usmívají. Čekají na vyřízení nového víza, a tak byli nuceni se po několika měsících služby vrátit na tři měsíce zpět na Slovensko. Pracují teď v kanceláři SAVIA a jak potvrzuje jedna ze zaměstnankyň, Mária Lacková, je to jedině dobře. Dobrovolníci si tak můžou uvědomit, kolik často nudné a drahé, ale nutné administrativní práce za misiemi a misijním volontariátem stojí.
A tak povzbuzeni osobním inspirujícím příkladem slovenských misionářů a slovenskou demänovkou při slavnostním nedělním obědě přejeme i vám všem správný misijní zápal do všech vašich aktivit.
Jana Švecová (za SADBU) a Johannes z Německa (za zahraniční dobrovolníky v ČR)
O slovenských salesiánských misiích si více můžete přečíst na www.misie.sdb.sk.
O konkrétních slovenských projektech na Sibiři, v Ázerbajdžáně, Súdánu či Keni a každoroční sbírce "Tehlička pre..." se dočtete na www.savio.sk.
