RINALDI aneb poznej Evropu jinak

Je mi 15, takže se nedivte, že jsem byla celkem nervózní z toho, že mám sama dojet až do Prahy za lidmi, které vůbec neznám. Po cestě jsem málem vystoupila v Kolíně :D. No a, když už jsem za sebou měla jízdu vlakem i metrem, tak jsem vyšla na špatnou stranu z metra. Ještě, že existují informace, tam jsem se poptala a rázem našla salesiánské středisko. Ubytovala a seznámila jsem se s Anežkou, Evčou, Jančou a Maruškou. Za chvíli jsme šly na mši (trvala jen 30 min., z čehož jsem byla „paf“, protože u nás trvá 2x déle). Po večeři jsme měli seznamovací večer, při kterém jsem zjistila, že jsem nejmladší (další zjištění nebudu rozvádět). Ranní a večerní modlitby byly jednou z duchovních náplní celého programu. Oba večery jsme hráli hry např. osadníky (u kterých jsem druhý večer vyhrála, jak jsem slíbila první večer). Celý víkend byl s námi Němec Daniel Kraiczy, který bude od konce srpna v Kobylisích na rok pracovat jako dobrovolník.

V sobotu přijeli ještě 3 holky Uršula, Evča a Stáňa. Tento den byl nejvíce vzdělávací. Byly na shlédnutí prezentace, které nám podali zkušenějši kamarádi, kteří byli v zahraničí před námi a né jednou. Povídali jsme si o kulturách, chování, víře, atd. v jiných zemích. Nevyhli jsme se ani angličtině, kterou budeme potřebovat, ve které jsme prezentovali nějakou hru na 20 min. V neděli jsme šli na mši, z které jsem taky byla nadšená, protože jim tam zpívala supr schola a kostel má neobvyklý tvar a pro malé děti odhlučněnou místnost. Po mši jsme měli zkusit vyřešit nějaké komplikace, které by nás nedej Bože mohly potkat v cizině. Zhodnotili jsme celý víkend, šli na oběd a pak přišla nejtěžší - chvíle loučení a poté jsme se rozjeli do svých domovů.

Byl to víkend plné zábavy, dobrých rad, zkušeností, meditace, nových kamarádů a dobrého jídla. Děkuji všem, kteří toto setkání připravili. Jsem ráda, že jsem nejmladší, protože mě doufám čeká ještě X setkání.

Domča Krieglerová

Fotografie zde

• Tisk clánku
• Poslat odkaz