ࡱ> M /bjbj==)|WWlxxxxxxx33383d&4a244555555$ "x55555"Jxx55JJJ5~x5x5J5JRJTPT0xx54 >l-3610a(lHJxxxx LIDSK STRNKA XEHOLNHO }IVOTA P. Jacques Schepens, SDB PYeklad materilo kpYednakm na spole nm kurzu Yeditelo salesinskch komunit esk republiky a Slovenska. Leden 2002 Mil spolubratYi, na zklad domluvy s astnky spole nho kurzu Yeditelo salesinskch komunit v R a SR jsem se pokusil pYelo~it materily, kter slou~ily jako pYpravn texty pro P. J. Schepense jako~to hlavnho referenta tohoto kurzu, kter se konal vlednu 2002 vPraze. Vaichni astnci maj jist vpamti podntn pYednaky a zajmav diskuse, kter po nich nsledovaly. PYedlo~en text je jenom slabou ozvnou toho, co jsme jako astnci kurzu pro~ili. PYesto je dobr mt vruce nco, k emu se mo~eme vracet. Tyto texty nejsou hotovmi pYednakami. Jsou spae poznmkami, kter si P. Schepens dlal sm pro sebe. Poskytuj spae hrubou osnovu, kterou je tYeba prohloubit vlastnm uva~ovnm. Cel sbornk je rozdlen na tyYi sti podle tyY dopolednch pYednaek, kter jsme na kurzu vyslechli. Prvn dv pYednaky jsem pYekldal sm podle podklado, kter jsem pYedtm obdr~el. PYeklad tYet pYednaky udlal na spolupracovnk zTeplic a j jsem ho jen upravil. Ke tvrt pYednace jsme nedostali psemn materily, vyjma plakto, kter referent pYi pYednace u~val. Proto tvrt st obsahuje pouze osnovu a nkolik bodo. Vzhledem ktomu, ~e pYspvky P. Schepense na sebe navazuj, nebylo t~k sestavit znich text, kter m jednu jednotc myalenku: ~ivot a veden salesinsk komunity zhlediska pYirozench pYedpoklado. Proto~e od druhho referenta P. Mllera nemme kdispozici souvisl text pYpravy, nejsou jeho pYspvky vtomto seait obsa~eny. Dkuji P. J. Schepensovi za poskytnut poznmek, P. F. Pospailovi za zprostYedkovn pomoci pYi pYekladu tYet sti a J. VHov za kone nou redakci textu. Originln texty i dala souvisejc materily (plakty ad.) jsou knahldnut vkancelYi odboru pastorace mlde~e Salesinsk provincie Praha, Kobylisk nm. 1, 182 00 Praha 8, tel. 02/83029228, e-mail: pastor@sdb.cz. VPraze dne 11. bYezna 2002 P. Michal Kaplnek, SDB I. DYNAMIKA }IVOTA Tma naaeho prvnho setkn: ~ivotn vvoj ka~dho spolubratra pYedstavuje zvlatn ~ivotn projekt. Tento projekt obsahuje cel ~ivot salesina od jeho prvnho rozhodnut. Dotk se jeho osobnho pYbhu, jeho osobn ~ivotn cesty. Xeholnk se jako osoba ct od ur itho konkrtnho okam~iku povoln a celm svm ~ivotem odpovd na toto povoln svm  ano . Sna~ se, aby vur itm Yeholnm spole enstv vkonkrtn situaci crkve a spole nosti hledal Boha, vdom ~il apracoval pYed Bo~ tvY, vboji i vobti. Ale pYitom nen ~dnm vjime nm lovkem. Proael jako ostatn dtstvm, mldm a ostatnmi ~ivotnmi obdobmi se vaemi nroky, aancemi a nebezpe mi, kter snimi byly spojeny. VytvY se vztaho na fyzick, sociln, kulturn a duchovn rovni. Sm se formuje i deformuje. Dv se na svoji minulost a dl plny do budoucnosti. Lidsk strnka ~ivota je tmatem prvn pYednaky. Stt se lovkem  celo~ivotn kol Vvojov psychologie Yk: ~ivot lovka se rozdluje na ~ivotn etapy, od dtstv a~ do vysokho vku. Ale toto rozdlen je trochu uml. Vvojov etapy se toti~ pYekrvaj. Ka~d je pro~v po svm. }ivot ka~dho lovka je jedine n a zvis na roznch vnjach okolnostech. }ivotn etapy }ivotn etapy nm ukazuj, co lovka ek vobdobch, kter na sebe vzjemn navazuj, kter rozhodnut se mus udlat, kter hodnoty a zjmy jsou dole~it, kter vztahy a role mus lovk pYijmat a u it se jim. Ka~d ~ivotn obdob hraje roli vcelku lidskho ~ivota a je jistm zposobem pYedpokladem ktomu, aby lovk mohl span za t dala obdob. Tak obraz, kter si dl lovk sm osob, je rozhodujc jak pro dala ~ivot, tak i pro ~ivot dnes a zde. Polidatn lovka  to, ~e se lovk stv lovkem  zahrnuje cel ~ivot. Netk se pouze mld. Tak ve stY se lovk dl stv lovkem. Myalenka celo~ivotnho vvoje se obrac radikln proti rozaYenmu nzoru, ~e ~ivot probh podle modelu  rost/stabilita/ztrta . Mnoz pYijmaj tento model: sdosplost doshl lovk definitivnho stavu, a tak mo~e nsledovat jen pokles. Tento model kopruje to, co nm nabz reklama: jenom kdy~ je lovk mlad, mo~e bt krsn, siln, aktivn& Psychologie u  o vvoji lidskho jedince. lovk se vyvj kvantitativn akvalitativn po cel ~ivot. Nkter vci, kter ur uj jeho vvoj, pochzej zdtstv. Velmi dole~it je prvn polovina ~ivota (Freud). Ale i druh polovina je pln malch i velkch vvojovch zmn. Pomysleme jenom na poledne ~ivota (od tyYictky) a snm spojenou krizi (midlifecrisis). Prvn polka ~ivota je pry . lovk se dv nazpt: je mo~n uskute nit mladick sny anebo ne? Jak dalece je mo~n spokojit se sdosavadnmi vsledky? Ale lovk se dv tak do budoucnosti: jak dlouho budu jeat ~t? Co mohu jeat o ekvat? Co mohu jeat uskute nit? Co mohu jeat napravit? V em se musm nov orientovat? lovk si tak uvdomuje, ~e u~ nen vaechno mo~n, ae u~ vosobnm nebo vprofesnm ~ivot. Nsleduje konfrontace somezenost ~ivota. Mo~n pYijde ipokuaen utci ~ivotn zodpovdnosti a vrnosti. Pokud lovk krizi zpracuje adospje ktomu, ~e druhou polovinu ~ivota pYijm sjejmi mo~nostmi i omezenmi, mo~eme mluvit o rostu. O rostu je mo~n mluvit, pokud lovk dospje knjakmu rozhodnut a obtav se vnuje svm dalam kolom. PYichzejc vk stav lovka pYed nov otzky a lohy. Faktory, kter ovlivHuj vvoj Co ur uje ~ivotn drhu lid? Mno~stv vlivo (faktoro). Nejdole~itja jsou tYi: osobn vlastnosti (zalo~en osobnosti, vlohy), prostYed a osobn rozhodnut (volba). Osobn vlastnosti - tlesn vzhled a tlesn funkce. Naproti tomu struktura osobnosti a psychick funkce se nedaj tak zYeteln rozliait (co je vlastnost jedince, kter vlastnost je zddn?). Jeat t~a je to u duchovn dimenze ~ivota. }ivotn prostYed  svt, ve kterm ~ijeme. ProstYed je nezbytn nutn k~ivotu. ProstYed lovka ovlivHuje, ale tak lovk ovlivHuje prostYed. ProstYed nabz pYle~itosti k u en a kzskvn zkuaenost. lovk je formovn roznmi prvky prostYed: pYrodou, kulturou a djinami nroda, rodinou, okruhem pYtel, druhem prce, nhodnmi udlostmi, clevdommi vchovnmi a vzdlvacmi aktivitami. Nesmme pYeceHovat ani vliv osobnch vlastnost, ani vliv prostYed. Osobn rozhodnut/volba - lovk se na svm ~ivotnm pYbhu tak sm aktivn podl; je aktivnm faktorem svho vvoje, a to zejmna ve dvou rovinch: Na jedn stran rozvj svoj osobn a vdom nzor na ~ivot a jeho vvojov etapy. Nen jenom determinovn svou minulost. Tmto zposobem mo~e do svho vvoje zapojit i budoucnost. Na druh stran mo~e svoji ~ivotn drhu sm zamYit na osobn zvolen cle. Dlat si velk i mal projekty. To dv smysl a souvislost. Vtom hled energii a motivaci pro nezbytn sil. Tyto tYi zkladn faktory je mo~n rozliaovat, ale ne oddlovat. kol: Bt lovkem Dosud jsme se vnovali pYedevam tmatu osobn biografie a nejdole~itjam vvojovm faktorom. Nyn se zamYme na aspekty lidstv a snimi spojen tYec plochy (oblasti, v nich~ vznik napt). Tmatem tohoto oddlu je mj. tak problm zdrav integrace. Mnohotvrn existence Vychzme ztoho, ~e lovk se ve spole nosti vyzna uje nsledujcmi znaky: celistvost (integrln), vztahovost, dynami nost a tajemno. Celistvost: vae patY kjednomu celku Je nutn se pokouaet vidt v~dycky celek, vjeho souvislostech a komplexnosti. Ka~d absolutizace jednoho hlediska, jedn dimenze, jednoho parcilnho procesu redukuje, zkresluje skute nost. }dn zaspekto (fyzick, materiln, psychick, technick, strukturln, politick, duchovn) se nesm pova~ovat za absolutn. Celek je komplexn, soudr~n a pln vnitYnch souvislost, ale i pln napt. Nejedn se jenom o prostou harmonii. V~dycky ktomu patY i chaos a disharmonie. Vztahovost: vaechno zaujm vzjemn vztah }ivot lovka se mo~e vydaYit jen tehdy, kdy~ existuj vztahy a komunikace. Vaechno je vztah: pYroda a vesmr, lovk a spole nost, kultura. Nic se nesm izolovat. PYesto jsou poYd napt a konflikty& Dynami nost: vae je vpohybu Pohyb, vvoj, djiny& vae zvis na mnoha vlivech. Vvoj nen jenom pokra ovn. Neexistuje vvoj bez opakujcch se cyklo, bez pYek~ek. Existuje tak stagnace a regrese. Tajemno Vae, co ~ije a pohybuje se, v etn lovka, m svoji vnitYn strnku, kterou lovk nemo~e svm rozumem vnmat a pochopit. Exaktn a humnn vdy odhalily mnoh, ze zkuaenosti je mo~n se mnoho nau it, ale tajemstv zostv. Stle existuje to, co lze vnmat i to, co vnmat nelze. BezprostYednost mo~e fascinovat, ale krom toho existuje poYd to, co nen bezprostYedn pYstupn. 2.2. Oblasti napt Na prvn pohled zYeteln poznvme, ~e mezi lidmi ve spole nosti je mnoho oblast napt. Nen mo~n se tmto naptm vyhnout, ani vmyalen, ani vkonn, ani vpro~vn. Spole n ~ivot je tYeba formulovat vtermnech tto bipolarity. Kdy~ chceme vzt vvahu vaechny strnky ~ivota vjejich vzjemn souvislosti a kdy~ chceme sou asn dbt na vzjemn vztahy, uva~ovat o dl ch procesech a otvrat se tajemstv, pak objevme celou Yadu oblast napt: stabilita  vvoj rost  padek aktivita  pasivita autonomie  vzjemn zvislost poYdek  chaos harmonie  konflikt rutina  kreativita horizontalita  vertikalita dobro  zlo, lska  nenvist Tyto oblasti napt patY k~ivotu. Kdo chce nalzt ~ivot, mus bt ochoten snaet tato napt a pohybovat se uprostYed uvedench extrmo. Zdrav integrace Rozvjejc se ~ivot m mnoho strnek, mnoho vztaho a oblast napt. Co to pro ns znamen, chceme-li ~t zdrav a smyslupln? Vyplv z toho kol pro ka~dho: co nejlpe vyu~t svch mo~nost. Stt se lovkem  to je dj, proces, integrace roznch dimenz. Integraci si nemo~eme pYedstavit jako dokonal stav. Integrace je trval kol. Navc vtomto procesu zostv v~dycky nkter strnka osobnosti mlo vyvinut, co~ m dosledky pro celkovou strukturu a funkci osobnosti. Kdy~ se nco nemo~e dostate n rozvinout, posob to odcizen, dezintegraci  dokud se lovku nepodaY znovu se identifikovat snedostate n vyvinutmi strnkami sv osobnosti, napY. se svou schopnost vytvYet vztahy, komunikovat atd. Stejn tak posob odcizen, jestli~e je nco nemrn rozvinut, napY. kult tla. Vtom pYpad mo~e bt dalam krokem kintegraci tYeba osobnja vnmn vlastnho tla. Komplexnost lidsk existence vy~aduje stlou celo~ivotn integraci. Tato integrace probh ve vlnch  jednou nahoru, podruh dolo. Jinm problmem je otzka smyslu ~ivota a vry. Pokud jde o smysl naaeho konn, rozeznvme smysl darovan a smysl pYijat. Smysl je dole~it integrujc faktor. A tot~ plat i pro vru. Vra je nco, co nm bylo svYeno (tradice) a co jsme si sou asn osobn pYivlastnili a pYijali. Vlastn ~ivotn pYbh ka~dho lovka lovk se stv lovkem po cel ~ivot. Je to jeho komplexn kol. Dala pYstup kdynamice lidskho ~ivota je cesta osobnho ~ivotnho pYbhu. Udlosti a z~itky zminulosti posob njakm zposobem dl vpYtomnm i vbudoucm ~ivot. lovk ale mo~e se svou minulost pYece jen nco dlat. Osobn pohled nazpt a nov interpretace lovk se v ~ivot neustle ohl~ nazpt, na ~ivotn cestu, kterou u~ m za sebou. To se dje vnkterch obdobch zvlae intenzivn. StaY lid se asto zabvaj svou minulost: uva~uj, zkoumaj, hodnot, nov si pro~vaj udlosti,  zaYazuj  ve svtle sv omezen budoucnosti. Rovn~  poledne ~ivota navd kpohledu nazpt, na prvn polovinu ~ivota. Nejedn se sice jeat o zvre nou bilanci, ale o  mezi as . Podobn i dospvajc se dvaj nazpt, co~ souvis sjejich hlednm identity (Kdo jsem? m se stanu?). Dvat se v~ivot nazpt je pYirozen. Umo~Huje to uvdomit si as. Tento pohled nazpt m vka~dm vku svoji zvlatn funkci. Pohled na uplynul roky je ur it forma vnmn. Psychologie u , ~e ka~d vnmn fakto a udlost, ae u~ sebe nebo ostatnch osob, je selektivn a osobn zabarven. Vnmn vychz v~dy zns samotnch. Pomysleme jen na naae fyzick nebo duaevn zdrav, na naae pocity, nzory, poYad hodnot, svtov nzor& To jsou vaechno aspekty, kter se neustle vyvjej. To znamen, ~e minulost, kter vns ~ije, je dynamick a d se formovat, je mo~n na ni navazovat. Naae minulost se stle mn, proto~e ji poka~d jinak vnmme a interpretujeme  na za tku nov ~ivotn etapy, pYi zva~nch zmnch naa situace, pYi mrt blzk osoby. Tento proces nen v~dy vdom ani nejde v~dy do hloubky. Ale ur it udlost (nehoda, mrt, nemoc) ssebou nese nutnost nov uspoYdat vlastn ~ivot, nov si ho naplnovat a rozdlit: rozdlit ~ivot pYed touto dramatickou udlost od ~ivota po n. Jinm pYkladem mo~e bt obrcen  kdy~ se lovk stane opravdovm kYeseanem. VzpomeHme tYeba na Augustinova Vyznn nebo na Newmanovu Apologii pro vita sua. Tak vstup do Ydu je mo~n pro~t jako rozhodujc obrat, co~ se vminulosti nazna ovalo pYijetm novho jmna. 3.2. Vyprvn a psan Vyprvn lovk nen njak osaml chodec, kter by se jenom sm ohl~el po sv ~ivotn cest. lovk je spole ensk bytost. Jenom dky neustlmu kontaktu sdruhmi lidmi se dozvd, kdo je on sm a jak je situace, vn~ ~ije. Mezi lidmi mo~e vyjdYit svou ~ivotn zkuaenost, kterou si ovYuje zkuaenost druhch. Tato komunikativn zkuaenost podporuje zYetelnost a nov uspoYdn ~ivota, a pYitom otvr perspektivy do budoucnosti. Toto  vyprvn nemus bt npadn. Odehrv se vka~dodenn kontaktech, pYle~itostn, vtr~cch. Je ovaem mo~n pracovat na tom systemati tji. Mo~eme myslet na lidi, knim~ mme dovru a kter mo~eme kdykoliv kontaktovat, kdy~ si potYebujeme popovdat. Mo~eme myslet i na terapeutick skupiny, na vzdlvac mo~nosti, na osobn doprovzen, na psychoterapii atd. Psan Dala mo~nost je psan. Psan nepomh ka~dmu lovku, ale existuj stle lid, kteY rdi paou. Mnoho lid si pae denk, kter je formou zpracovn minulosti anebo i pYpravou na rozhovor. Pst je podstatn t~a ne~ mluvit. Ale nen to proto, ~e by se pYi psan musel u~vat racionln jazyk. Mnohem vhodnja je jednoduch jazyk, pln obrazo. Existuje tak nco jako  biografick metoda , kter se hodn u~v vrmci vzdlvn a doprovzen. Zvlatn formou jsou tzv. autobiografick skupiny, ur en zejmna pro stara lidi. Jsou to zhruba aesti a~ osmi lenn skupiny, kter maj alespoH deset spole nch setkn. Na setkn se pYipravuj vaichni astnci, podle kolu, kter je jim zadn. astnci mus tYeba napsat nkolik strnek o zoufalch situacch svho ~ivota, o nejdole~itjach vztazch a kontaktech, o vvoji ve vnmn vlastnho tla, sexuality, o zkuaenostech ztrty a smrti, o pohnutkch svho sil a o ~ivotnm projektu. Potom si mohou tyto zkuaenosti vymnit. Jedn se o svdectv, o nich~ se nediskutuje, maximln se kladou otzky. Takov vmna zkuaenost je zvlat plodn, kdy~ se na ni ka~d astnk dobYe pYiprav a kdy~ vedouc a astnci vytvoY dovrn prostYed. 4. Provodce na cest lovk mo~e existovat jenom ve vztahu ke svm bli~nm. Na jedn stran bt lovkem znamen jt si svou vlastn cestou, jako jedine n osoba svlastnm rozhodovnm a svlastn zodpovdnost. Na druh stran jde lovk svoji ~ivotn cestou v~dy spole n sdruhmi: smnoha bezejmennmi, kteY jsou zstupci on kultury, v kter od narozen vyrost; smnoha, kter osobn poznal a snimi~ zroznch dovodo navzal kontakt (vzdln, povoln, rekreace atp.); smalm po tem osob, kter maj pro nj zvlatn vznam, a proto i vznamn vliv na jeho ~ivot a vvoj. Vnaaem (Yeholnm, salesinskm) kontextu je dole~it vnovat nutnou pozornost prv tto posledn skupin, to je tm, kteY maj velk vliv na na ~ivot. 4.1. Lid, kteY maj vznam pro na ~ivot ( significant others ) Kdo pohl~ spontnn nebo plnovit (pYi psan denku nebo ~ivotopisu) nazpt na svoj vlastn ~ivotn pYbh, setk se zcela jist slidmi, kteY pro nj maj velkou dole~itost. Ve vztahu knim udlal nezapomenutelnou zkuaenost, mohl rozvjet sv nzory, svoje poYad hodnot, svoji vru, svoje schopnosti. U il se od nich ~t. Tyto osoby byly a jeat jsou jeho nejcennjami provodci na ~ivotn cest. lovk se snimi bu velice identifikuje, anebo tak ne. Kdo jsou nejdole~itja osoby? Na prvnm mst rodi e. To plat zvlat pro ty, kdo nezalo~ vlastn rodinu (jako napY. Yeholnci a Yeholnice), a proto setrvvaj vc ve sv orientaci na rodinu, zn~ pochz. asto jsou zvlat siln vztahy mezi Yeholnky a jejich rodi i, a to zejmna tehdy, kdy~ mli rodi e zpovoln svho dtte radost. Ale toto spojen mo~e i zat~ovat. Dala vznamn osoby mohou bt sourozenci nebo dala lenov rodiny, pYpadn pYtel nebo pYtelkyn zmld. Vznamn osoby nalezneme tak vprofesionlnm okruhu: u itel, lkaY, knz, anga~ovan kYesean. Vhistorii (duchovnho) povoln se objevuje oby ejn tak njak Yeholnk, jako ur it prototyp. Mohou to bt tak spolubratYi: kolega ze studi, formtor nebo ten, kdo osobn doprovz. Zostv otzkou, jak konkrtn vliv maj tito lid na osobn rozvoj lovka. 4.2. Ten, kdo osobn doprovz V podstat ka~d lovk mo~e pYedstavovat pro druhho pomoc nebo pYek~ku. Plat to u~ pYika~dodennch nhodnch kontaktech. Ale ve zvlatnch ~ivotnch okam~icch lovk potYebuje tak zvlatn pomoc a podporu. Jsou dokonce lid, kteY jsou na tuto zvlatn pomoc odkzni po cel ~ivot. Ktomu jsou po ruce rozn specialist, kteY pomhaj na ur it rovni, po ur it strnce  jde-li tYeba o fyzick nebo duaevn zdrav. Spole nost po t stouto specializac. Krom toho existuje velik potYeba integrln (celistv) pomoci, vn~ jsou zahrnuty vaechny dl  aspekty: tlesn, duaevn, vztahov, funk n, duchovn. PYi osobnm doprovzen jde o celho lovka, o jeho spsu (blaho, uzdraven), o integraci pokud mo~no vaech strnek jeho ~ivota. To je vaeobecn cl osobnho doprovzen. Tento cl se mo~e realizovat vdl ch clech: Aby lovk doshl uzdraven, integrity, celistvosti; aby se smYil sm se sebou, se svm ~ivotem, se svmi mo~nostmi i hranicemi. Aby se uml lpe chovat ke svmu okol: vo ilidem a vcem, vo i svm kolom, vo i tomu, co na nj klade nroky, vo inormm a hodnotm, svtovmu nzoru a vYe. Aby se dynamika jeho ~ivota podpoYila, poslila, a je-li tYeba, uvedla znovu do pohybu. Co to vy~aduje od lovka, kter doprovz? Zsadn respekt kesvobod a zodpovdnosti (s vdomm situace doprovzenho a jeho omezen). Ve vcech, kter se ho tkaj, mus se rozhodnout on sm, sohledem na sv okol. Vztah doprovzenho a toho, kdo doprovz, je vztahem spoluprce. Je to vztah asymetrick, ale sou asn i pln dovry. Jde o to, autenticky a klidn naslouchat a v as Yci to prav slovo. To by mlo vst ktomu, ~e doprovzen je pak schopen osobn pYedstavit svoj ~ivotn pYbh, a tak znovu najt sm sebe. To nen samozYejmost. Kdo hled radu, sm oby ejn nev, co povdat. Nedisponuje hotovm pYbhem. Nedok~e svoj pYbh asto slovn vyjdYit. Spomoc toho, kdo ho doprovz, se sna~ vyjdYit ryvky ze svho pYbhu. Tato  prce uzdravuje. Ten, kdo duchovn doprovz Tak kduchovnmu doprovzen je nezbytn pozornost. Lid, kteY se vydali radikln cestou vry, ob as potYebuj vyjdYit pYbh sv vry pYed zkuaenm a kompetentnm vYcm lovkem. Historie vlastn vry se ale nesm oddlovat od celkovho ~ivotnho pYbhu a lidsk zkuaenosti. Vduchovnm doprovzen je nutn vyhnout se direktivn a pou ovac form. Takov forma neodpovd ani ~ivotnho pocitu dneaka, ani pokoncilnmu myalen. Dnes potYebujeme doprovzen, kter sice zachovv to, co je na tradici cenn, ale obohacuje to vsledky humanitnch vd a psychoterapie. 5. Podnty k osobnmu zamyalen Mo~eme si polo~it tyto otzky: Jak sdlen jsem si odnesl zpYednaky; kter jednotliv aspekty m zaujaly? Jak bych rd tyto poznatky vyu~il? (krtkodob a dlouhodob perspektiva) PotYebuji ktomu pomoc? Jestli~e, ano, tak jakou? Kdo mi mo~e pomoci? Zamyalen ve skupin Vmna a revize vlastnch subjektivnch dojmo mo~e ka~dho velmi obohatit. To ovaem pYedpokld ochotu a schopnost, zapojit se do rozhovoru. II. }ivot vmstn komunit vod Tma druh sti je mstn Yeholn komunita. Na mstn rovni dostv Yeholn ~ivot konkrtn podobu: modlitba, rozjmn, apoatolt, komunitn ~ivot. A to vaechno slidmi, kter jsme si osobn nevybrali. Nejsou to ani pYtel, ani pYbuzn. Ale jsou pYbuzn duchovn. Vaichni se na zklad svho povoln rozhodli jt za Je~aem  nsledovat ho; a tuto cestu nsledovn realizuj vYeholn rodin, kter m sv vlastn charisma a tradici. Sou asn dodv ka~d len tomuto projektu vlastn formu  podle talento, kter mu byly dny, a ktomu jeat vka~d etap svho ~ivota trochu jinak. Jde nm nejdYve o lidsk rozmr a potom zejmna o komunitn ~ivot. Ktomu si vybereme nkolik tmat: komunitn projekt, porada komunity, skupinov dynamika a vytvoYen spole enstv jako~to kol. 1. Komunitn projekt Podvejme se trochu ven, mimo Yeholn ~ivot. Dnes se mnoho organizac, zejmna zaYzen, kter dostvaj subvence (napY. akoly), systematicky provYuj (dosl.  prosvcuj se, rentgenuj ). To znamen, ~e se systematicky zkoum, jakm zposobem se organizace zabv svoj hlavn innost a zda to dl clevdom a inn. Organizace maj dnes tak popis svho kolu (formulace posln). Tato formulace posln obsahuje vpodstat toto: charakteristiku zaYzen, koly, kter si stanovily, formy a prostYedky prce a filozofii, z kter se vychz. Je mo~n, ~e organizace m krom toho jeat tzv. kvalitativn pln jako prvek svho projektu, vnm~ se udv, vkter oblasti je mo~n usilovat o zlepaen a jak ho doshnout. Vyjdme tedy ztoho, ~e komunity by mli tak nco takovho vytvoYit. Mlo by patYit kpolitice (strategii) kongregace nebo provincie, aby jednotliv komunity vedla (motivovala) k systematickmuzamyalen nad svm ~ivotem a poslnm (inspirace, pYednostn cle, cesty, prostYedky), kter pak bude psemn formulovno. Tomu Ykme komunitn projekt. PYedn mus komunita sama vtto vci nco podniknout. Ka~d len by se ml nad tm zamyslet. Je to tak tma pro poradu komunity. Je nutn tomu vnovat Yadu rozhovoro, alespoH kdy~ se projekt tvoY napoprv. Pozdji se mo~e takto formulovan vize pYizposobovat, napY. pYi ka~doro nm hodnocen. Nbo~ensk spole enstv, kter nen schopn pro sebe i pro ostatn vlastnmi slovy formulovat svoji nbo~enskou koncepci, je na tom u~ tak, ~e se mo~e rovnou zruait. Koncepce je jist evidentn podmnkou pro vznik novho dla anebo pro jeho obnoven. Napsan komunitn projekt nemo~e bt samozYejm njakm pln novm stvoYenm. Kdo to po~aduje, po~aduje nco, co pYesahuje sly jakkoliv skupiny. Mstn komunita je v~dycky integrln sou st ur it Yeholn rodiny, kter m vlastn spiritualitu a tradici. Projekt komunity na n mus vslovn poukazovat a pYevzt zn specifick prvky. Krom toho hraj svoji roli tak vnja a vnitYn faktory, jako napY. blzk i vzdlen okol komunity, paraleln anebo rozdln koly jednotlivch leno komunity, slo~en skupiny, vlastnosti a vzdln spolubratY. Na prvnm mst to jsou lenov mstn komunity, kteY se mus domlouvat o dovodech existence komunity a o nejvhodnja form, jak vmstnch podmnkch uspoYdat Yeholn ~ivot. Tak je tYeba dt pYednost tomu, aby si sami formulovali svoj projekt, i kdy~ se to mo~e zdt jakkoliv t~k. Ktomu potYebuj ovaem tak nezbytnou pomoc. A tu mo~e poskytnout veden provincie. Lid zveden provincie se mohou z astnit rozhovoro, ukzat osvd en modely (z vlastn kongregace nebo zjinch kongregac) a mohou doplnit nkter prvky obsahu. Pokud jde o metodu, nutno Yci, ~e pro to neexistuje ~dn recept. To nen ani potYeba. Jde o proces u en. lovk se u , kdy~ nco dl. Dle je mo~n se u it ze zkuaenost jinch komunit vprovincii nebo vjinch kongregacch. A sou asn je tYeba nco znt zvvoje Yeholnho ~ivota. Vkonkrtnm pYpad se mus ovaem poYd hledt na to, jak na tom mstn komunita prv je  kde, vjak fzi se nachz; kter jsou jej siln a slab strnky. To vy~aduje poctivou analzu skute nosti. Aby bylo mo~n pojmenovat jednotliv prvky, je potYeba vst vta mno~stv dobYe pYipravench rozhovoro. Tak je potYeba formulovat smr  kam chceme jt. Vedle skute n situace existuje situace, kterou si pYejeme. Mo~nou orientac jsou nsledujc otzky: m chceme bt? Co chceme dlat? Pro koho tu chceme bt a pracovat? Jakm zposobem a jakmi prostYedky? Zodpovd na tyto otzky je mo~n vytvYet program na nsledujc asov obdob. 2. Porada komunity Pokud nebudeme mt komunitn projekt a pokud si v as nevytvoYme prostor krozhovoru, naae komunita nebude mt ~iv vdom svho posln, sjednocen ~ivot modlitby, ale ani zdrav mezilidsk vztahy. Rozhovor mo~e mt formu pYle~itostnho rozhovoru nebo to mo~e bt plnovan rozhovor vkomunit, na nm~ se o ekv ast vaech leno. ZamYme se nyn na poradu komunity: spole n rozhovor vmst naaeho posoben. Tato porada m mnoho tvY: Praktick strnka: vmna informac, pravidla pro ka~dodenn ~ivot a prci. Pohled nazpt: na to, co bylo  zhodnocen. OtevYen hluba rovn ~ivota: idel a realita NapY. komunitn projekt: ka~d se mo~e vyjdYit a bt osloven. Xeditel m chpat jako jeden ze svch nejzva~njach kolo pozvat spolubratry krozhovoru a vytvoYit ty nejlepa podmnky kjeho probhu. Schopnost dialogu (rozhovoru) iny, ~ivotn styl, osobn pYtomnost, konkrtn innost apod. - to vaechno Yekne nakonec vc, ae u~ vnegativnm nebo pozitivnm smyslu, ne~ slova. Jakkoliv chovn je komunikace. Vznam slov je velmi zvisl na tom, zda a jak souhlas i nesouhlas skonkrtnm jednnm lovka. Lidsk a nbo~ensk kvality spolubratY ur uj do zna n mry roveH komunitn porady. Dalam prvkem, kter to tak ovlivHuje, je schopnost rozhovoru jednotlivch spolubratY. Stara spolubratY pro~ili dobu, kdy se jich sotva nkdo zeptal na jejich nzor. Vklasick formaci se neu ili ani poYdn mluvit ani naslouchat. Co je to vlastn schopnost dialogu (rozhovoru)? Schopnost krozhovoru pYedpokld jinou schopnost: sociln schopnost. Ale tak je dole~it pochopen, postoj a citlivost ksituaci. Vaechny tyto prvky se mo~eme nau it: Sociln schopnost Mluvit a naslouchat jsou sociln schopnosti. Abych mohl dobYe reagovat na sdlen druhho lovka, musm mu nejdYve dobYe naslouchat: Co mi chce nebo nechce ten druh vtto chvli Yci? Co ukazuje tn Ye i, sla hlasu, gesta, Ye  tla, momenty ticha? Abych to mohl vaechno vnmat, potYebuji pozornost a empatii. DobYe naslouchat neznamen, ~e lovk mus hned rozumt vaemu, co bylo Ye eno. To plat pYedevam vtom pYpad, kdy jde o osobn pYesvd en a zkuaenosti. Musme si tak uvdomit, ~e ka~d naslouchn je v~dycky selektivn. Subjektivnm zposobem sdlen pYijmme nebo nepYijmme, rozumme mu nebo mu nerozumme. Tato selektivita je v~dy z sti nevdom. Na druh stran je ale tak osobn: lovk nemo~e nebo nechce ur it vci slyaet. Mluvit nen v~dy snadnja ne~ naslouchat. Ka~d lovk vtom chybuje: Yk toho moc, nevol pYesn slova, nkter prvky zapomn. Ale vedle slov existuje tak Ye  tla, kter mo~e bt tak vmluvn. Slovn projev mo~e bt vnmn velmi rozn; vnmn nesouhlas v~dy se zmrem (intenc) Ye i. Pochopen (vhled) Nen mo~n aplikovat vpraxi vaechno  vdn . Tady mo~e pomoci pochopen. Jedn se o pochopen lidsk a mezilidsk dynamiky (viz dle), pYedevam procesu komunikace. Postoj Mluvit a naslouchat nen jenom zle~itost techniky nebo pochopen. Autentick rozhovor pYedpokld pYedevam postoj zkladn otevYenosti a respektu mezi partnery rozhovoru. To ale nen nikdy samozYejm. Tento postoj nen samozYejm: zkuaenosti zklamn vminulosti, sou asn pocity, vnja faktory, apod. mohou tento postoj znesnadnit. PYesto by se ml lovk stle znovu odhodlvat k tomu, aby ael partnerovi rozhovoru vstYc srespektem, co~ je kon vole a in vry. Citlivost ksituaci asto se pYi rozhovoru ukazuje mal citlivost pro konkrtn situaci partnera. Nkdo mo~e bt mistrem techniky rozhovoru, mt ten nejlepa postoj, ale kdy~ nem dost otevYen o i pro konkrtn podmnky msta a asu, nemo~e rozhovor probhnout optimln, nkdy mo~e dokonce na tom ztroskotat. lovk mus bu zvolit krozhovoru tu nejvhodnja situaci anebo co nejlpe vyu~t dan kontext. 2. 2. Technika schoze OtevYen pYstup kporad je zkladnm pYedpokladem. Omezme se na dv podmnky: Vtainou se porady orientuj na koly. Vcentru pozornosti je kol, tak vmnoha jinch aktivnch Yeholnch spole enstvch. A to mo~e vst kjednostrannosti. SamozYejm ~e se radme  o n em . Existuj ur it body agendy. Ale nesm se pYitom pustit ze zYetele pozornost vo i lovku a skupinov dynamika. lovk a skupina maj pYednost: zetickch motivo, ale i zmotivo, kter sleduj cl. Nen mo~n se vnovat dobYe kolom, kdy~ se zanedbv dobr osobn pocit z astnnch. Mo~nost a ochota vzt v~n pYspvek ka~dho spolubratra a pYitom umt mt i jin nzor. Je tYeba bt pozorn ktomu, co Yk ten druh. Ka~d by ml co nejzYetelnji vyjdYit svoji zkuaenost, pYesvd en a nzory. Pokud to nen ve skupin mo~n, pak skupina apatn vyu~v rozdlnosti svch leno. 2.3. Metodika porady Porada komunity se mus provst pe liv a zYeteln. PYitom se mus vnovat pozornost dn vkongregaci, a to vrmci vnitYn kultury domu (komunity). Krom toho existuj zkladn pravidla pro poradu  pro pYpravu, vlastn poradu a kontrolu. PYedpokladem pYpravy je pYesn definice tmatu rozhovoru i mo~n pYspvek jednotlivch spolubratY. Vtom se ujm iniciativy Yeditel. Je to on, kter zve. Star se tak (i kdy~ ne sm) o podmnky (kontext) rozhovoru. PYiprav se na rozhovor. Tak vaichni ostatn by se mli na rozhovor pYipravit. PYitom nejdole~itja pYpravou je duaevn pYprava: vmodlitb a vrozjmn vytvoYit vsob prostor pro to, co se vkomunit dje a pro to, co se bude probrat pYi dalam komunitnm rozhovoru. Tato duaevn pYprava je asi nejdole~itja. Krom toho je dole~it tak obsahov strnka porady. Ktomu se hod podvat se na protokol zposledn schoze a na dnean program. Ka~d se pt, co ktomu mo~e pYispt a jak by to bylo nejlepa. Vlastn rozhovor (porada) pYedpokld: za t vdomluvenou hodinu; pYesvd it se, kdo se nemo~e z astnit; dt pYle~itost vyjdYit aktuln zkuaenost i z~itek; zkontrolovat, doplnit, pozmnit program;  zkontrolovat pYedeal rozhovor: provYit, co se uskute nilo a co ne; mluvit o bodech programu (jeden po druhm); a nakonec: ostatn. 2.4. Kontrola (dala p e o realizaci zvro) Co se odsouhlasilo, to se co nejlpe vykon. Kdo pYijal konkrtn koly, ten za n pYijm i zodpovdnost. Tak protokol se vyhotov co nejdYve. 3. Skupinov dynamika Na tYetm mst se dostvme ke skupinov dynamice. }ivot mstn komunity (v etn porady) je vztahov (mezilidsk) realita. }ivot komunity (a jej porada) je udlost, kter se odehrv mezi lidmi, ve vztazch. Do toho patY rozn parciln procesy a skupina je vneustlm vvoji. Xeholn komunita existuje dky tmto skute nostem. SamozYejm je pYitom komunita tak jeat nco vc, ale pYesto j nen nic lidskho ciz. 3.1. Procesy ve skupin lenov Yeholn komunity jsou originln (jedine n) lid. Ka~d m svoj vlastn fyzick vzhled, ~ivotn historii, o ekvn vzhledem kbudoucnosti, zjmy, citliv msta, vzdln a kapacitu, svoji vru a nzory na Yeholn ~ivot. Takov lid pYichz do komunity. Od t chvle se mezi nimi rozvj ur it dynamika, kterou nen snadn popsat. Jmenujme tedy nejdole~itja aspekty tto dynamiky a pokusme se je krtce vysvtlit. Vzjemn vnmn a pYedstavy o sob navzjem Lid si spontnn vytvYej obraz druhho: prvn dojem. Tento obraz vydr~ vtainou dlouho, ale mo~e se skrze osobn kontakt doplnit, korigovat nebo pln zmnit. Obrzek, kter si lovk o druhm udlal se nepotla  automaticky vnmnm reality. Je toti~ sou asn vsledkem reality toho druhho (to, co vnmm) a moji aktivity jako toho, kdo vnm. Pomysleme na to, jak se pYi stereotypnch pYedstavch o lidech tmto lidem pYi taj vlastnosti na zklad skupiny nebo spole ensk tYdy i kategorie, kn~ patY. Obrzek, jak si o druhm lovku udlm, ur uje tak, jak snm jednm, co od nho o ekvm. Zdrav vztahy pYedpokldaj, ~e do jist mry chpu, jak je moj podl, a jak je podl toho druhho (na vytvoYen obrazu o nm). Citov blzkost Pocity se probouz skrze udlosti a okolnosti, ale pYedevam skrze lidi. Radost, trpen, vztek, strach,& ns pYepadaj. Podobn i sympatie nebo antipatie. Ur it lid jsou mi prost sympati tja ne~ ostatn. Tak to prost je. Abych mohl korektn a srespektem jednat sdruhmi, je nutn, abych sv pocity poznal a pYijal. Tak musm umt svoje pocity pYsluanm zposobem regulovat. lovk nemus sv pocity jednoduae a v~dycky dvat najevo. To druhm akod. Bylo by ovaem nezdrav svoje pocity v~dycky skrvat. Vlastn a sdlen zem Ve spole enskm styku m ka~d sv cedulky  vstup zakzn . To plat vroznch oblastech ~ivota. NapY. intimn sfra: nepYeji si, aby se m ka~d dotkal; tak si nepYeji, aby se nkdo zabval mmi osobnmi vcmi. Nebo vlastn materiln zem: moj pokoj, moj po ta , moje auto& Dle jsou to rozn aktivity: moje prce, moje kompetence, moje zodpovdnost. }ivot m sv zem. Ob as se svd mezi lidmi pohrani n boje. Tm spae tam, kde maj jednotliv osoby mal respekt ksoukrom oblasti nebo kdy~ nen dost jasn, jak psychologick a materiln prostor jednotlivec potYebuje nebo tam, kde nejsou dostate n popsny koly a kompetence. PYirozenou snahou lovka je dobt a ovldnout vlastn zem (vlastn j). lovk se v~dycky dl o zem sdruhmi: ~ivotn prostor, auto. Sdlen mo~e podporovat sounle~itost a pocit domova. Jak daleko jde toto sdlen, to zvis na mnoha vlivech. Pomysleme na osobn citlivost jednotlivco, jejich nzory na komunitu, na jejich poYad hodnot, na jejich spiritualitu. Ne vaechno nm  patY . Osobn identita ka~dho jednotlivce mus bt zajiatna. Sociln srovnvn asto slyame:  Nesrovnvej se sdruhmi . Ale ae chceme nebo nechceme sociln srovnvn patY ke spole nmu ~ivotu a prci. Je dokzno, ~e ka~d ve srovnvn sostatnmi usiluje o ur itou pYevahu, a to voblasti, kter je pro nho dole~it. Principiln to mo~e bt vjakkoliv oblasti. Je mo~n bt lepa vmanuln prci, vprci spo ta em, ve vyprvn vtipo, vmoderovn rozhovoru. lovk rd ct, kdy~ je vnkter oblasti lepa ne~ druz. Jedn se nejprve o subjektivn pYevahu, kter vaak vy~aduje, aby byla od ostatnch uznna a ctna. lovk se srovnv sdruhmi. Vur itm smyslu to lovk potYebuje, aby zskal pozici a vyvinul a uchoval pozitivn sebehodnocen. To se dje vpodstat skrze nevdom pochody. lovk se mo~e pokusit o vta vkon. lovk mo~e tak sv slab vsledky pYipsat na vrub nepYznivm okolnostem. Ve zdravm prostYed se pokouame nkter vci tak zaYdit, aby ka~d len komunity mohl bt ve sv oblasti ten lepa. PYedpokladem je, ~e si navzjem pYejeme a navzjem se uznvme. Komunikace Komunikace je komplexn fenomn. Lid se od sebe lia, dlaj si vzjemn o sob obrzek, chovaj se ksob podle pocito, maj vlastn teritoria, kter ale tak sdruhmi sdl, srovnvaj se sdruhmi.Vaechny tyto procesy posob na komunikaci. Ktomu ke vaemu jeat plat, ~e jakkoliv chovn je komunikace a verbln i neverbln signly se mohou rozn vykldat. Kdy~ to vidme, roste vns smysl pro realitu. I kdy~ se hodn sna~me, abychom se zYeteln vyjdYili, nebvme v~dy pochopeni. Ale mo~eme se pokusit naae sdlen vyjdYit jinak anebo opakovat. Tak j nechpu v~dy sdlen, kter se mi sna~ ostatn zprostYedkovat, a vtom pYpad je mohu po~dat, aby mi objasnili, co mi chtj sdlit. Komunikace ve skupinch je jeat obt~nja. NapY. jak vyznlo moje slovo pYi rozhovoru? Jak asto byl kdo osloven? KteY lenov skupiny vyjadYuj sv nzory a dvaj nvrhy? Kdo se nejvc pt? Kdo reaguje na nvrhy ostatnch? Jeat je tu jeden faktor:  velikost skupiny . m vta skupina je, tm vc nkteY rozhovor ovldaj (vytvY monopol). Dlaj dojem, ~e maj ur it vliv, dky svmu postaven nebo znalosti vci. To nen samo o sob apatn, ale m to ovaem za nsledek, ~e vtaina se ostch a mlo ji rozhovor pYitahuje. Aby se zapojili vaichni, je mo~n pracovat vmalch skupinch anebo podporovat individuln kontakty. Tlak skupiny a pYizposoben se Ka~d normln lovk se bude ve skupin chovat (mluvit, myslet, ctit, vnmat, posuzovat) vce mn podle norem, kter ve skupin plat. Skupina vyvj na sv leny tlak. Jak siln je tento tlak, to zvis na mnoha faktorech: je t~a popYt ur itou normu, pokud jsou ve hYe spole n cle nebo dala existence skupiny; lovk ct vta tlak, kdy~ je soudr~nost skupiny vta a kdy~ je pro nj dole~it, ~e do tto skupiny patY; krom toho existuje jeat faktor  autorita ; vtaina lid m sklon ktomu, aby odpovdali na o ekvn legitimn autority; u jednotlivho spolubratra je tak mnoho ve hYe: co si o m ostatn po mysl? Mo~n ztratm jejich ctu, kdy~ se budu liait. Tohle probh vtainou nevdom, a tak je to dobYe. Skupina by nemohla realizovat nikdy ~dn projekt, kdyby se jej lenov nepYizposobili a nezapojili se  do hry . Mus tedy lovk v~dycky nekriticky pYejmat, co  se dl, mysl, tvrd? V~dnm pYpad. Je mo~n, ~e alternativn jednn je slu~bou skupin, pokud je skupina fixovna jakousi  skupinovou slepotou . Moc Mo~n zn slovo  moc vYeholnm prostYed moc tvrd. Pro mnoho lid je to nebezpe n slovo. PYesto patY  moc kchovn lovka. Co je to moc? Moc do ur it mry znamen ur ovat jednn druhch nebo jim udvat smr. Moc vychz asto zfunkce, postaven, kter lovk zastv. To je formln moc. Dky n m lovk vta slovo. Na druh stran existuje tak kompeten n moc. To znamen, ~e vta moc m ten, kdo je kompetentn, kdo je lpe informovn. Existuje ale tak opa n moc tch, kteY maj mena vliv. Ta mo~e bt velik, pokud se kvci postav solidrn. Moc je ur it forma vlivu. Vka~d skupin m svoji funkci, a to do t mry, do n~ jej vkon podporuje efektivn spoluprci na spole nm kolu. To nen ~dn podpora zneu~vn moci. Smyslupln u~it moci jde v~dy ruku vruce spYesvd enm; ten mocnja se pYitom tak nech pYesvd it od toho, kdo m mn moci, ale siln argumenty. Veden Vedouc bv asto identifikovn sformlnm vedenm. PYitom formln vedouc nem na veden monopol. Ka~d zn tak fenomn neformlnho vedoucho nebo stYdavho i rozdlenho veden. Veden je komplexn skupinov jev. Dole~it je pYedevam tento zkladn pohled, kdy veden souvis sformlnm vedoucm, s leny skupiny, se vztahem vedouc- lenov, scly a koly a se situa nmi faktory. Za nme u clo a kolo, tedy u funkcionln dimenze veden. Vtto souvislosti se Yk, ~e je druhoYad, kdo ur it vod  funkce pYevezme. Dole~it je, ~e vjist moment se udl to, co se udlat mus vzhledem ke splnn kolu. Je formln vedouc pYebyte n? V~dnm pYpad. Ale mus bt jasn, ~e nesm bt ve skupin izolovn a ~e nem na veden monopol. Jeho kolem je provYovat, zda ve skupin funguj rozn funkce veden. Vnuje zvlatn pozornost celku a orientaci a koordinaci vaech pYspvko. Neztrc se v ste nch aspektech a konkrtnch problmech. PYenechv lenom skupiny plnou zodpovdnost za to, co dlaj nebo nedlaj. Podporuje je vjejich kolech a podporuje komunikaci. Konflikt a jeho Yeaen Kdo mluv o procesech ve skupin, mus se zmnit tak o konfliktu. Skupina nemo~e bt jenom harmonick. Konfliktom se ned zabrnit, proto~e lenov skupiny se od sebe lia vmnoha smrech. Lid si o druhch dlaj osobn pYedstavu, chovaj se ksob podle svch pocito, maj sv zem, srovnvaj se sdruhmi a maj na druh rozn vliv. Konflikty jsou proto nevyhnuteln. Bez jist mry harmonie se ovaem ned ve skupin ~t. Chyb pak perspektiva, jednota a domov. Ale prostYed bez ventilovanho konfliktu dus spoluprci vaech; ztrc se identita, pro~itek hodnot, nerespektuje se myalen a ctn. Jist je dole~it otzka  Kolik konflikto mo~e skupina snst a vyt~it znich? PYlia mnoho konflikto spolkne moc energie, zposobuje stres, ochromuje a rozkld. PYlia mlo konflikto vzbuzuje dojem nevyu~it energie a slab motivace. Zdrav skupina by mla zabrnit obma extrmom. Konflikt je tYeba hodnotit pozitivn. Konflikty jsou vzvy a aance. Konflikty se maj stt spole nm tmatem rozhovoru. Je tYeba vystoupit za sebe i za druh. Nezbytn je tak ochota jt do konfliktu, stejn jako udlat estn kompromis. Ne vaechno se mus najednou a od za tku projednvat. Je tYeba umt i ekat a nkdy nepYijde ten prav moment nikdy. Mezitm mo~e lovk opatrn pracovat na zlepaen podmnek krozhovoru. Je mo~n tak pou~t pomoci zven . 3.2. Vvoj skupiny Skupinov dynamika vrh svtlo na ~ivot mstn komunity. Skupinov dynamika se zabv tak tmatem vvoje skupiny. Otzkou pro skupinovou dynamiku bylo, zda se vhistorii skupiny daj rozpoznat pevn prvky nebo tmata, za sebou nsledujc vvojov fze, nco jako ~ivotn cyklus. Neexistuje jedna souhrnn teorie vvoje skupiny, existuje tchto teori nkolik. Pro tyto teorie jsou charakteristick nkter faktory. Pokra ujc ~ivot skupiny nelze vyjdYit jednoduchm schmatem. Je ovaem mo~n pYijmout, ~e ka~d ztchto teori nco poodhaluje. U~ite n, i kdy~ somezenm, jsou nsledujc tYi modely: Linern model Toto pojet je pojet progresivn. AutoYi chpou vvoj skupiny jako trval pokrok. Po ur itm ase se doshne kone nho bodu stdia zral skupiny. PYitom probh vce pYedpokldanch fz. Jejich po et a nzvy jsou rozn podle autoro. Vpo te n fzi skupiny se jej lenov zabvaj pYedevam otzkami typu: Jak jsou cle a jak je forma naa skupiny? Jakou potYebujeme strukturu pro spoluprci? Kter msto ve skupin mohou zastat jednotliv lenov? Pozdji vychzej do popYed pYedevam osobn vztahy. Vtto fzi je nejdole~itja otzkou emocionln dimenze: Jak se vzjemn vnmme? Co ns na druhch zajm? Co od sebe o ekvme? Ur it uklidnn nastv, kdy~ se lid u~ dobYe znaj. lenov skupiny se znaj a mohou sdruhmi po tat. Pak nastv dala fze, vn~ je vc prostoru pro osobn zkuaenosti. PYichzej nov otzky: Jak dalece se mo~eme jeden druhmu otevYt? Mohu bt vtto skupin sm sebou a rozvjet se? Ve skupin se rozvj otevYen klima, vnm~ m ka~d pocit, ~e je pYijat jako osoba. Do tohoto vvoje jsme nezahrnuli as, vnm~ skupina vznik. Vtomto pYpad le~ vznik skupiny mimo skupinu samotnou. Skupina nachz oprvnn ke sv existenci vjejm vznamu pro okol. Vznik na zklad njak jin, nov potYeby, kterou lid vur itm momentu za nou vnmat, a na n~ dosavadn existujc struktury neodpovdaj. Skupina mus na za tku a vlastn stle potvrzovat oprvnnost sv existence. Nen ~dnm ostrovem, ale sou st airach souvislost. Model spirly Zde najdou svoje msto regresivn teorie. AutoYi interpretuj skupinov dn asto jako ur it zposob nvratu leno skupiny k  primitivnjam a dtskm zkuaenostem se skupinou, a to konkrtn ke zkuaenostem zrodiny. Vychz se ztoho, ~e dala vvoj je mo~n, pokud je tu ochota u it se zpYedchzejcch zkuaenost. Tyto teorie se vtainou rozvjej vsouvislosti se skupinovou terapi. Skupinov proces se chpe jako pohyb ve spirle do hloubky. m dle skupina existuje, tm intenzivnji a hloubji pYijdou ke slovu tmata, kter jsou pro skupinu dole~it. PoYad, vnm~ se tato tmata verbalizuj, se ned pYedem pYedvdat a plnovat. Ka~d tma mus bt nejdYve vysvtleno povrchn, pozdji do hloubky (jako spirla). Model polarit Tady se setkvme steoriemi, kter charakterizuj skupinov dn jako napnavou realitu. Prostor pro vvoj skupiny je velmi zvisl na osvobozen od polarizovanch pozic. Nkter polarity se mus trvale zachovat: individualita/spole enskost, kol/proces, racionalita/citovost,& Oba ply mus mt ksob vztah. Neexistuje nikdy jen jeden nebo druh, ale jeden i druh. Model polarit zdorazHuje  zde a dnes ; linern model orientaci na budoucnost a model spirly orientaci na minulost. 4. VytvoYen skupiny (spole enstv) jako~to kol Posledn tma se tk kolu vytvYet skupinu. Kdy~ shrneme to, co bylo doposud Ye eno, je mo~n odpovdt takto: mezilidsk dynamika vztaho je zle~itost komplexn, pln napt a intimnn. A nen tomu jinak ani vpYpad Yeholn komunity. Aby se ~ivot komunity mohl udr~ovat ve zdravm pohybu, je nutn zapojen mnoha lid, proto~e harmonick chod komunity nen samozYejmost. Do toho se mus investovat. Na tom se mus pracovat. Za tm mus stt v~dycky vdom rozhodnut jednotlivch lid, sjejich pocity, kter za~ij teprve dky kontaktu sbratYmi. Toto rozhodnut vychz znzoro na komunitn ~ivot a znbo~ensk inspirace. Tento zkladn postoj se vytvY vka~dodenn innosti. Ale pYispvaj ktomu i jin pYle~itosti (napY. dobYe pYipraven oslava). Je tak dole~it, naplnovat vkomunit okam~iky (hodnocen, revize& ), vnm~ otzka spole nho ~ivota je bodem programu. Ztoho se pak dlaj zvry vosobn i ve skupinov rovin. Je tak mo~n, aby si komunita tuto sebereflexi systematicky zorganizovala, stm clem, ~e chce zlepait kvalitu Yeholnho ~ivota vaeobecn a konkrtn ~ivota vlastnho spole enstv. 5. Podnty kosobnmu zamyalen Po diskusi si mo~ete polo~it nsledujc otzky: Jak sdlen jsem si odnesl jako~to len (pYedstaven) mstn komunity zdiskuse? Co bych rd zmnil na zposobu vkonu moj funkce vkomunit? V em bych mohl lpe slou~it sv komunit? Jak mo~e komunita podporovat moj vlastn lidsk a Yeholn rost? Zamyalen ve skupin Mo~ete spole n zkoumat, kter vci zobsahu pYednaky mo~ete pro vaai komunitu odsouhlasit, a jak otzky obsah pYednaky vyvolv. Rozhovor by mohl vystit vkonkrtn a reln zvry. Na aira rovin: Na akolen Yeditelo mo~e vmna zkuaenost obsahovat nsledujc prvky: Osobn etbu (nkteY astnci) Pozitivn a negativn zkuaenosti svlastn komunitou Ti, kteY jsou zodpovdn na regionln, provinciln nebo mstn rovni by mohli svoje postupy vzhledem ke komunitnmu ~ivotu zkoumat ve svtle tohoto pYspvku a ptt se, jak nov akcenty je tYeba zvolit. III. Veden komunity vod Specifikum Yeholnho ~ivota se projevuje tak ve veden komunity. Kdo je po~dn, aby pYevzal Ydc funkci, chpe to jako osobn osloven a impuls. Zhlouby sv duae se dv do slu~eb kongregace ajejho specifickho posln, podobn jako do slu~by mstn komunit a jejmu projektu, stejn jako jednotlivm spolubratYm na jejich jedine n ~ivotn cest. Vdomi si tto vci, pokusme se najt nkolik inspirac u organiza nch a mana~erskch teori. Sna~me se zohlednit nsledujc otzky: Co znamen vst, Ydit? Kter jsou dole~it starosti Yeditelo? Je mo~n se Yzen nau it? Jak se vytvoY dobr spojen mezi osobou a jej vedouc funkc? Pohybujeme se stle jeat na vaeobecn rovin kongregace. Konkretizace tchto zsad na roveH provincie a mstn komunity se jeat mus provst. SpolubratYi vkolech a funkcch veden budou jist obsahem tto pYednaky osloveni. Hlavn funkce veden Veden je podstatnm prvkem komplikovan organizace. Kdo Yd, m vtto organizaci sv vlastn msto, vlastn koly, kompetence, odpovdnost. Co vlastn obsahuje Yzen organizace, kongregace? Co musej vedouc osoby dlat? To je prvn otzka. Vaeobecn odpov by mohla bt: Vst kongregaci pYedpokld, ~e se pYevezme zodpovdnost za mno~stv kolo a Yado. Vtomto mno~stv si mo~eme udlat trochu poYdek: veden mo~eme redukovat na pt hlavnch funkc nebo hlavnch kolo: ur it veden a dohl~et na n (kontrola), organizovat, zastupovat organizaci, moderovat zmny. Tyto hlavn koly je mo~no od sebe rozliait, nelze je vaak oddlit. Musme si tak klst otzku, kdo na sebe koly vezme. Voblasti kongregace je to generln kapitula a provinciln kapitula. Ty ur uj hlavn smr. Hlavn rada, provinciln rada a mstn rada to dle konkretizuj a Yd jejich realizaci. Nesou za to odpovdnost. Ur it veden a kontrolovat je Veden zahrnuje tYi vci: Cle, kter chceme doshnout, pYpadn krtkodob i dlouhodob priority. PYklady: Provinciln kapitula mo~e jako nsledek pYestrlosti leno provincie ur it, aby jejich dla byla progresivn pYedvna laikom. Jak ajakmi prostYedky se to m stt? Veden mus vtto vci rozhodnout. Principy, kter hraj roli pYi vbru clo, cest, prostYedko apod. nachzme ve Stanovch. Jde o evangelijn hodnoty, o vlastn charisma, vlastn spiritualitu. Kdo ~ije podle Yehole sv. Augustina, klade jin akcenty ne~ Yeholn spole enstv, kterou inspiruje sv. Vincenc zPaula. Tyto tYi prvky politiky Yzen - cle, cesty a prostYedky, principy - je nutno najt ve vaeobecn politice kongregace. Ale tak vdl ch oblastech jako jsou instituce, ~ivot spole enstv, vzdln a animace, p e o kvalitu, finance, informace a dokumentace, automatizace, & Vaechno vnutn souvislosti. Kongregace m v~dy njakou politiku, neboe tak ~dn rozhodnut je u~ tak rozhodnutm. Je dole~it, aby kapitula a veden zYeteln vdlo, na co se m vpYatch letech klst doraz. Potom vaichni vd, jak je situace a jsou pYizvni ktomu, aby ze sv vlastn pozice a podle vlastnch mo~nost spolupracovali. Styl veden je formulovn vedoucmi osobnostmi: provinciln kapitula, provinciln rada. To se dje na zklad spole n porady, vrozhovoru s mnohmi uvnitY i mimo kongregaci. Je dole~it, aby vedouc osobnosti zostali vkontaktu skonkrtnm ~ivotem vaednho dne a byli citliv pro to, co se dje uvnitY i vn vlastnho okruhu. Pravou politiku bude mo~no vytvYet jedin na zklad tvoYivho myalen. Ktomu je tYeba as. Je tak nutn uvolnit se odprce a udlat si as khluba vmn nzoro. Zajmavm prostYedkem ktomu je tzv. Klausurtagung  jednn  za zavYenmi dveYmi ve form soustYedn (v klateYe, na chalup atp.). Organizovat Druhm hlavnm kolem pro ty, kdo jsou povYeni Yzenm, je organizovn. Organizovat je nutn, kdy~ chceme s vce lidmi nco realizovat. Znamen to rozdlen kolo a specializace horizontln a vertikln. Ktomu je opt zapotYeb koordinace. Struktura kongregace vede ke koordinaci. Od veden lze o ekvat, ~e vystupuje ve prospch komunikace a koordinace. Ktomu jsou zapotYeb dobr komunika n systmy a zYeteln plny pro vaechny. Je tYeba zamYit pozornost tak na cl. Nakonec jsou to spole n cle, kter maj orientovat jednn mnohch. PYesto je nutno dvat pozor na idealizaci a pYlia velk zjednoduaen. Ztoto~Huj se vaichni lenov Yeholn rodiny bez vhrad stmito cli? Tuto totln identifikaci je mo~no vy~adovat, ale nen realistick, aby byla zcela pYtomna. Xdit K politice (strategii) kongregace patY, ~e je spolubratYm nabdnuto veden. Kdy~ napYklad chceme komunity nov uspoYdat, pak m bt tato operace u vaech vysvtlena, i kdy~ je vsledkem konzultac vaech leno. Je tYeba asto uvdt argumenty, pro  se nkter vci prosadily, co je clem opatYen, jak mo~eme tento cl uskute nit, co se o ekv od spolubratY a jakou pomoc mohou oni o ekvat. Je tak zcela normln, kdy~ pYi realizaci nar~me na odpor. Hluba zmny vy~aduj mnoho asu a pozornosti. Maj bt realizovny svelkou otevYenost a sochotou, stle znovu pYistupovat krozhovoru sdoty nmi spolubratry, srespektem a povzbuzenm. Veden mus strategii kongregace kontrolovat a postarat se o jej vykonn. To vy~aduje odvahu a energii. Xdc osoby se dnes mus cvi it ve  zdr~enlivm vodcovstv . Svhlav, direktivn, autoritativn vystupovn se u~ nebere, i kdy~ je za ur itch okolnost nutn. Jak velk m bt zdr~enlivost Ydcch osob? Vzdt se zcela direktivnho Yzen, pokud by to bylo mo~n, je prv tak neplodn jako autoritYstv. Je tYeba se pokouaet, nakolik je to mo~n, respektovat autonomii lid a skupin, a pYitom apelovat na anga~ovanost, na schopnosti a odpovdnost ka~dho spolubratra. Veden nem bez nutnosti brt koly zrukou spolubratY, pracovnch skupin atd. Ostatn ~ijeme vdob velkch nejistot. Proto je dole~it upozornit na zmnu chpn veden. Vbudoucnosti nenajdeme pravdpodobn ~dn vedouc, kteY by mohli jako jednotlivci udvat smr naaim organizacm. Vc a vc se vyvjme kform diferencovanho veden. Jeho clem nen optimalizovat naae jistoty, ale pYedevam naae nejistoty. Zastupovat kongregaci Tento prvek nemusme pYlia vysvtlovat. PYi dole~itch vnitYnch udlostech (profese, pohYeb, shrom~dn komunity) zastupuj kongregaci pYedstaven ( lenov veden). To plat tak pro vztahy navenek. Mysleme na zastupovn navenek, vcrkvi a ve stt.Vkonkrtnch pYpadech pak je tYeba zv~it, zda mus bt pYtomen cel Ydc tm nebo sta  jedin osoba. Moderovat zmny Vklasickch dlech se stmto tmatem sotva setkme. Tma je nov, ale nutn vdob zrychlenho vvoje. Dnes je  vvoj organizace hlavnm tmatem. Zmny jsou vorganizacch na dennm poYdku, a proto je potYebn tyto zmny moderovat (usmrHovat, doprovzet). Je to zYeteln i vYeholnch spole enstvch, kter od Druhho vatiknskho koncilu velmi usiluj o obnovu svho ~ivota. To bylo asto spojeno skrizemi. Je kolem veden, aby komunitu (provinciln spole enstv) pYi tchto zmnch doprovzelo. To pYedpokld vru, kritick smysl a schopnost vytrvat. Vedle toho bychom si mli dt pozor na nsledujc okolnosti: Je tYeba zajistit prostor pro dynamiku (zmnu). Vaechny sly je tYeba pomoc pracovnho modelu vvoje organizace uspoYdat a orientovat kjednomu cli. Je nutn zajistit Yadu zkladnch pYedpoklado a kultivovat realistick pohled. Prostor pro dynamiku Vedouc osoby se mus trvale starat o to, aby komunita nebo jej st neupadla do polarizace. Tomu mo~eme pYedejt doslednm uva~ovnm o polaritch. Prav obnova Yeholnho ~ivota mo~e bt uskute nna jen tehdy, kdy~ nechme otevYen prostor pro: kontinuitu i diskontinuitu, tradici i kreativitu, pro nov formy Yeholnho ~ivota o ekvn budoucnosti (otevYenost pro budoucnost) a plnovn budoucnosti (zvldnut budoucnosti). Budoucnost je darem a kolem. PYijmme ji s vrou a uskute Hujeme ji svelkou anga~ovanost. Oboj spolu souvis. Pro dala zdrav vvoj potYebujeme nabzet mo~nosti vvoje a zmny (dynamiky) vosobch i vkomunitch. Je tYeba se tak starat o zvldnut napt. Nad tm bd ten, kdo tento proces doprovz (moderuje). Pracovn model pro vvoj organizace Je to nutn nstroj vrukou tch, kteY jsou provodci (modertoYi) vvojovho procesu. Podobn modely jsou hojn zastoupeny vodborn literatuYe o plnovanm vvoji, zvlat o vvoji organizace. Clem je pracovat na orientovanm a systematickm vvoji, se zachovnm identity organizace (v naaem pYpad kongregace). To se mo~e dlat roznm zposobem. Jeden zmo~nch modelo je: Analza situace Vvojov proces mus navzat na aktuln situaci kongregace, provincie, komunity. Proto je nutno zprohlednit faktickou situaci, abychom vidli, kter jsou jej siln a slab strnky, existujc sly a problmy. m vce jsou si toho lenov vdomi, tm vce tak pro~vaj zdrav napt a konstruktivn  nespokojenost . Je nutn uvst sama sebe do pohybu. Uvdomit si, ~e ka~d den nesvt slunce (alespoH ne vobdob krize), a proto se mus nco zmnit. Ale to neznamen beznadji, existuje pYece dost mo~nost, jak situaci Yeait. PYedstava o ~douc (clov) situaci Pokud lid, kterch se to tk, objev, ~e se vkongregaci mus nco zmnit, polo~ si otzku, jakm smrem maj tyto zmny probhat. To je logick druh krok vvoje. Jak situace by byla pro kongregaci ~douc? Co se mus a mo~e zlepait? To je zsadn vaha, kter konfrontuje leny se stavem, kter nemo~e trvat dl. Mus pYijt nco novho, nco lepaho. To vyvolv zdrav napt, tentokrt mezi tm, m spolubratYi jsou a co dlaj, a tm, co by chtli bt a chtli dlat. To je mo~n zdroj kreativity. Nvrh ak nho programu Po tajce se situac, ale tak vyhl~ejce nov perspektivy, musej spolubratYi vypracovat ak n program, kter na jedn stran klade nroky, ale sou asn je konkrtn a dosa~iteln. To znamen: stle znovu formulovat dl  prozatmn cle a ujasnit si, co je ztoho uskute niteln a dosa~iteln, jak, km, kdy a za jakch okolnost. Progresivn realizace vvojovho plnu Program, na kterm jsme se dohodli, mus bt proveden. Vyhodnocen vykonanho sil Vyhodnocen nsleduje po proveden kolu. Je to dole~it sohledem na dala vvoj. Zkladn pYedpoklady Moderace zmn se daY lpe za ur itch podmnek: SpolubratYi by se mli do procesu maximln zapojit, a to pYi vaech uvedench krocch. Veden m stle znovu vybzet krozhovorom, organizovat rozhovory pro vaechny, kdo maj zjem a stimulovat spolubratry k asti na nich. Ka~d mus mt pYle~itost vyjdYit sv mnn. Sociln vzkumy ukazuj, ~e se takto zvyauje kvalita rozhodnut a ~e aance na zmnu je lepa. Dalam pYedpokladem pro zdar naaeho sil je stl vzdlvn a doprovzen. To vzdlvn se tk humnn, spirituln i profesionln roviny. Vzdln mo~e bt zajiatno jen z sti kongregac, nkdy je tYeba tak pomoci zven . Na tto rovin je tak mysliteln a dokonce nutn spoluprce sjinmi Yeholnky a kongregacemi. Rovn~ vedouc osoby by nemly pYestat pracovat na sv vlastn Ydc kapacit a mly by se individuln i skupinov vzdlvat. Pe ovat se m tak o dobr tempo. Dobr tempo je tempo, kter je pro kongregaci nutn. Kdy~ se postupuje pomaleji, kon  to stagnac. Kdy~ se postupuje pYlia rychle, pYichz chaos. Nen v~dy jednoduch najt dobr tempo. 1.5. Realistick postoj Nakonec je dole~it realistick postoj pro ty, kteY tyto procesy moderuj. Ikdyby byly splnny vaechny pYedpoklady, musme po tat spomalm vvojem. Neexistuj ~dn kouzeln formulky. Ale tak mo~nost vytvoYen socilnch vazeb je v organizaci (kongregaci) mena ne~ si pYedstavujeme. To plat i pro nbo~ensk skupiny. Clevdom a systematicky pracovat na vvoji kongregace se zachovnm jej identity je nutn a mo~n. Musme vaak postupovat velmi opatrn. Sou asn zposob Yzen Vst a Ydit organizaci (kongregaci) zahrnuje mno~stv kolo, kter mo~eme redukovat na pt hlavnch loh, o nich~ jsme u~ pojednali. Dle si mo~eme tak polo~it otzku: Jak jsou starosti vedoucch osob v sou asnosti? Ty se vztahuj na tYi vae jmenovan hlavn koly:  politiku , kter se mus uskute Hovat, zposob jak je dnes nejlepa vst a Ydit, a jak usmrHovat vvoj. 2.1. Starosti vedoucho Veden se samozYejm vur itm smyslu tk stle stejnch vc. Sou asn je tak v~dy svzno s konkrtnmmstem a dobou. Vst a Ydit kongregaci nebo komunitu dnes je nco jinho ne~ vdob pYed koncilem. Lid, kteY Yd a provzej, musej dnes dbt na tyYi vci: Mus bt citliv k situaci: vnmat fakta a procesy mimo i uvnitY vlastnho prostYed a interpretovat je, aby Yzen mlo smyl pro realitu. Mt smysl pro perspektivu: u sebe samho a v komunit udr~ovat pYi ~ivot idel Yehole, vlastn posln a spiritualitu. Stanovit priority, aby byl jasn viditeln smrYzen a aby pYi kolech vaednho dne nemlo v~dy pYednost to nejnalhavja pYed nejdole~itjam. Priority by se mly formulovat jasn a zYeteln. PYijmout rozhodnut, kter jsou konkrtn aplikac strategie kongregace, a postarat se o to, aby byly co mo~n nejlpe uskute nny. Vdob, ve kter se mnoho stav a pYestavuje (zavrn domo, pYedvn projekto atd.), to vy~aduje odvahu a slu, ale tak strategickou vizi. Nejist budoucnost Veden kongregace, kter se pYipravuje na tyto tyYi koly, nutn pocieuje tak ur itou nejistotu. Neboe rozliaovn nen snadn. Co udlme (jako kongregace, jako provincie jako komunita) snaam charismatem? Kde chceme bt pYtomni? Jakch aktivit se vzdt? (A to nbo~ensky inspirovanm a odpovdnm zposobem!) Kdy to mo~eme udlat? Jak se to d pYipravit? Jakmi novmi potYebami a t~kostmi se chceme dle zabvat? Jak nov projekty mo~eme nastartovat? Nejvta nejistota se nakonec tk budoucnosti Yeholnho ~ivota. Jak bude vypadat Yeholn ~ivot (na Zpad) vbudoucnu? A vlastn kongregace? PYe~ije? Jde o hlubokou zasahujc zkuaenost pouat, o krizi, kter nut kvaze: aby se kongregace nov a autenticky profilovala, a to zposobem, kter odpovd dnean dob. PYitom ovaem vzniklo mnoho nbo~enskch hnut, uvnitY i vn Ydo, ale ek ns jeat hodn zpaso. Vae tak mus rost vkritickm dialogu skulturou, spole nost a crkv. Vjednn a v myalen vedoucch osobnost mus bt stle pYtomna starost o Yzen. Kvalita Yeholnho ~ivota Zle~ na tom, jak dnes Yeholnci ~ij: bt pln lovkem vtomto dobrodru~stv vry. Stle vc a vc se mluv o kvalit Yeholnho ~ivota v dnean dob. Snad je to u~ plod procesu o isty. Vka~dm pYpad m bt clem naa innosti kvalita osobnho a komunitnho ~ivota. I kdy~ se pojem kvalita vroznch textech stle opakuje, zostv konkrtn pYeveden do praxe nesnadnm kolem. Jak je mo~n vkomunit probudit a udr~ovat smysl pro kvalitu? Co lze a co je nutn dlat vmstn komunit? Co lze organizovat spole n sjinmi kongregacemi? Co lze organizovat pro spolubratry, kteY jsou zdnliv na falean stop? Aktivismus je mo~n pYivedl kvnitYn przdnot. PYstup knim znesnadHuje stle se aYc  maeck ~ivotn styl. Jsou fixovni na pYlia zce chpanou seberealizaci. To vae lze shrnout do otzky: Co se d konkrtn dlat pro zkvalitnn? Rostouc chudoba Dala, stle znovu se vynoYujc starost jak zajistit Yzen kongregace. Najedn stran se zdaj struktury Yzen a poradenstv ze 60. a 70. let ji~ nevhodn. Vnucuje se zmna struktur. Nadruh stran je dle obt~nja najt vhodn kandidty na vedouc funkce. To vaechno souvis srostem vku a poklesem po tu spolubratY. Je to nov forma chudoby, se kterou se musme nau it ~t. PYedstavuje to velk problm pro ty, kteY nyn nesou odpovdnost Yzen kongregace a kladnou si otzku, kdo pYijde po nich. Zde je nutn hledat nov Yeaen. To nepojde bez nutnho sil. Musme stle znovu zkoumat, jak kapacity mme sami a co se mo~e dlat eventuln ve spoluprci sjinmi kongregacemi. Stle vce budou zahrnuti do Ydcch kolo tak extern osoby ( laici ). Vmnoha oblastech to nepYedstavuje ~dn problm, pokud hledme schopn integrujc sly mezi laiky. Ale specifick koly veden (doprovzen) a animace nelze pYenst na lidi zvnjaku. Kdy~ se jedn o spiritualitu, mus tm bt lovk zcela prostoupen. 2.2. Efektivn vodcovstv Od pYedstavench lze o ekvat, ~e poskytuj veden tak vobdobch krize. Otzkou vaak je, jak formy Yzen jsou za tchto okolnost nejlpe vhodn? Absolutn odpov na tuto otzku neexistuje, proto~e Yzen je zce spojeno srealitou skupinov dynamiky a organizace. PYedn maj mt odpovdn osoby ctu k tomu, m lid nebo skupiny ~ij. To tak znamen nutnou zdr~enlivost. SamozYejm maj Ydc osoby vkongregaci svoji zvlatn roli, spojenou s koly, kompetencemi a odpovdnost. Sou asn je nutn, aby ~ily uprostYed spolubratY. Jdou snimi stejnou cestou a vedou snimi opravdov dialog. Znamen to naslouchat, ale tak mluvit; vytrvale apelovat a konfrontovat. Ae je tomu jakkoliv, vvoj mo~e vzniknout jenom tehdy, kdy~ nav~eme rozhovor, do kterho zapojme co nejvce lid. Je iluz si myslet, ~e je mo~n zmny stanovit shora. Jin odpov na otzku, kter je nejvhodnja forma vodcovstv, mo~e znt: prce v tmu (teamwork). Ji~ nen mo~n, aby jedinec sm vedl a Ydil provincii. Bylo by nebezpe n, kdyby njak nbo~ensk uskupen bylo vydno jedinmu silnmu vodci. Vst znamen stle vce spolupracovat vdialogu smnoha lidmi. To ovaem neznamen, ~e by provincil neml mt vcelkovm systmu Yzen svoj vlastn kol. 2.3. Moderovn zmn (zposob, jak to dlat) Kdo m vedouc funkci, mus moderovat zmny. Ale jak se to dl? Jak takov proces vedouc ke zmn uvst do chodu? Jak proces nasmrovat, spotYebnou orientac a systematikou? Pro lidi, kteY vtomto oboru nejsou vzdlni, je to obt~n kol. Ptme-li se po zposobu realizace (jak?), nelze dt jednu obecn platnou odpov. Vka~d situaci je nutno rozhodnout, co je mo~n a dosa~iteln. Vtom ohledu nm pomo~e zkladn pochopen i sociln a technick kompetence, stejn jako zkladn postoj respektu ke vaemu, co ~ije a co se pohybuje. Zde sta  dva dole~it pokyny: Je tYeba co mo~n nejvce zapojit schopn spolubratry (vytvoYit pracovn tm), kteY ve spoluprci svedenm provincie (kongregace, komunity) cel proces systematizuj, koordinuj a vyhodnocuj. PYitom je dole~it vytvoYit pro prci tmu pYedpoklady a pYmo jej podporovat. Pokusit se zYeteln vidt, co je mo~n, abychom dlali sami, a kde potYebujeme vnja pomoc. Je tak dole~it vyjdYit, co mo~e vedouc zvldnout sm, a zda je ochoten pomoc pYijmout. Pokud ano, tak jak m tato pomoc vypadat a kde ji hledat. Pomoci mo~e tak informace u jinch kongregac, kter u~ maj vce zkuaenost vtto oblasti. Sexternmi odbornky, kteY by mli vtomto procesu pomhat (porada, supervize), je potYeba se jasn domluvit, ae u~ se to tk kolo naa kongregace, nebo doby trvn a podmnek jejich zapojen. U it se Ydit Mluvili jsme o mnoha aspektech a zabvali se hlavn otzkami: Co znamen Ydit kongregaci? Kter jsou hlavn koly pro ty, kteY dnes Yd (vedou) kongregaci, provincii, dom? Za te nci ve vedoucch funkcch se mohou ptt, zda to vaechno je nakonec dosa~iteln, zda se jim podaY tento kol zvldnout. lovk potYebuje jist nkolik let zkuaenost, aby si vyvinul sprvn pohled na to, co mus a co nemus jako provincil, len rady nebo Yeditel dlat, aby zskal potYebn schopnosti, aby se mohl naplno stt vedouc osobou (v myalen a ctn, ve sprvnm odhadu i v modlitb). Nau it se Ydit je mo~n i nutn. Jako len Ydu ka~d poznal od po tku uvnitY i mimo kongregaci osobu vedoucho a jeho zposob jednn. Z tto zkuaenosti se ji~ d vytvoYit pYedstava o tom, co je veden a jak se tyto osoby maj chovat. Kdy~ se sami astnme veden kongregace, zskme zase nov zkuaenosti. lovk se u  ze zkuaenost  by trial and error . U me se pYedevam ve akole ~ivota. Je dole~it, aby toto u en bylo doplnno ast na Yeaen cvi nch situac. Abychom se nau ili Ydit, mo~eme tak vyhledat a absolvovat vhodn kurzy. Nejvhodnja vzdln je snad dlouhodob vzdlvac program specificky orientovan pro vedouc funkce v kongregacch, kter jsou zamYen na vlastn posln. Vhodu je, ~e vtomto pYpad mo~eme pracovat clevdom a systematicky na svm vzdln vtomto oboru. Zostat sm sebou Vposledn sti tohoto pYspvku se zamYme na vedouc (pYedstaven) jako~to na osoby. Nezle~ jen na tom, aby byli pro tuto funkci schopn. Maj funkci zastvat takovm zposobem, kter je tak pro n uspokojiv. Dostat povYen vst a vykonvat tuto lohu konkrtn ve slu~b spole enstv, je pro spolubratra po~ehnnm. Je tm osloveno to nejlepa vnm. Dostv tak jedine nou aanci, aby se lidsky a nbo~ensky rozvjel, a stal se vc tm, k emu je povoln. Kdy~ se mu daY plnit svoj kol zcelho srdce a duae, mo~e zakusit, jak velice to podporuje jeho lidsk a nbo~ensk rost. 2.6. Zostat zdrav a pYijateln pro druh PYesto je umnm, bt a zostat vtto funkci psychicky zdrav a nbo~ensky motivovan. Ktomu patY, aby lovk byl a zostal pYijateln tak pro druh. Nebezpe  je vtom, ~e ho jeho loha mo~e pYlia pohltit. Tato prce m airok pole, je velmi roznorod, mlo ohrani en, tak~e lovk nen nikdy hotov. Ktomu jeat mo~e pYistoupit velik o ekvn ze strany spolubratY a ostatnch. lovk se pak mus tak starat o dostatek spnku, o prostor pro ~ivot zvry a o rozjmn, o dala osobn i odborn vzdlvn a o osobn vztahy. Od pYedstavenho se o ekv, ~e svoj kol pln osobn, ze srdce a je v~dy kdispozici (i kdy~ ne totln). Integrace osoby a funkce Dostvme se kotzce napt mezi osobou a funkc. Toto napt je nevyhnuteln. Na jedn stran je mno~stv kolo, kter mus bt splnny. Tyto koly si zvta sti nevolme sami. Na druh stran je osoba ve sv jedine nosti, se svmi mo~nostmi a hranicemi, se svm pracovnm stylem, se svm vlastnm nbo~enskm postojem. Propojit mezi sebou osobu a funkci tak, aby to sou asn prospvalo plnn kolo i blahu osoby, to je skute n umn. Integra n proces je ostatn kol na cel ~ivot. Nejdole~itja je, aby lovk byl na dobr cest. 3. Podnty kuva~ovn Na osobn rovin Co m vtomto oddle nejvce oslovilo, vzhledem km funkci? Co bych mohl zkusit zmnit na zposobu vkonu m funkce? Ve skupin Vedouc osoby (na rozn rovni: provinciln, lokln) mohou mezi sebou prohovoYit sv nzory na Yzen. Mohou si ovYit, vkterch bodech je tento pYspvek potvrzuje nebo zpochybHuje. Mohou tak zkoumat, co nejvce potYebuj (v oblasti prostYedko, podpory, vzdlvn), aby lpe zvldli svoj kol. Je mo~n pYemalet o tom, co je potYeba pro pYpravu a vzdlvn vedoucch osob a v em mo~eme spolupracovat sostatnmi Yeholnky, kn~mi, vedoucmi pracovnky& IV. VYTVXET A CHRNIT KVALITU Obsah pYednaky: vod Definice kvality Kvalita souvis se vaemi aspekty  scelkovou organizac  se vaemi aspekty veden  spodstatnmi prvky Yeholnho ~ivota Clevdom pracovat na kvalit 3.1. Co nesmme zanedbat 3.2. emu dvme vslovn pYednost 4. Oprn body kvality Podpora Vplnn naaich kolo potYebujeme podporu. T se nm dostv znkolika stran: od spolubratY a personlu: bratrsk vztahy, spoluprce, zptn vazba od pYtel a znmch: sympatie, pozornost, opora ze strany vdy: informace, vysvtlen, odborn zklady ze strany toho, kdo ns osobn nebo odborn doprovz ze strany crkevnch pYedstavench ze strany veYejnosti a mdi Rozvoj kompetence Naae schopnosti rozvjme pomoc: ~ivota a prce  pYmou zkuaenost, etby a studia  prostudovnm a pochopenm, cvi en a vzdlvn  poslenm dovednost, superviz praxe  integrac. Rekreace Rekreace mo~e obsahovat nsledujc prvky: klid a uvolnn:  vypneme a uklidnme se, obdiv a rozjmn: u~vme si, osobn vztah: mme domov a komunikujeme, exercicie: duchovn se  nadechneme .  Vydala Salesinsk provincie Praha pro svou vnitYn potYebu a potYebu astnko setkn. Salesinsk provincie Praha Kobylisk nm. 1, Praha 8, 182 00 Tel.: 02/83029111 e-mail: provinc@sdb.cz www.sdb.cz  PAGE 36 HJR|~\^ n p LN,.0VX,.~¸|yytytytCJNHCJCJ OJQJ^JCJ 5CJ 56CJNH 56CJ6CJ56@CJ"NHOJQJ56@CJ"OJQJ56@OJQJ56@CJ 6@CJ 6@CJ@ CJ,OJQJ6@ CJ2OJQJ@ CJ2NHOJQJ@ CJ2OJQJ6-  PR$dha$$a$// (,f $^`,.VX$xa$$xa$x$xa$ $7x`7a$$xa$$a$dh `$ & ##%%J&L&((B)D)))l*n*++>.@./0F1H1R1t1112233.3P3b4d45555466666677p7r7 ::v;;l=n===Z>\>>*???@@AABBB>CxDzDDEE6CJ5CJ5CJOJQJ^J5CJ OJQJ^JCJNHCJWX^`"t&R)*+//0R1.36$ & FO x^`a$$x^`a$ $ & Fxa$ $x`a$ $7x`7a$ & Fxx $7x`7a$68|9:v;;;===>>*?BB>CD $ & FMxa$ $ & Fxa$ $7x`7a$ $ & Fxa$ $x`a$$ & F ,77x^7a$$ & F ,7x^7a$$ & FO x^`a$DEfFhFxFrIIxK.MRMnMMMMNDN|NNNOO $^`a$$ & F h)$^$`a$ $x`a$ $ & FKxa$ $7x`7a$ $ & FLxa$EEhFxFGGDIFItII4K6KLLLLlOnOOO$V&VtWvWXXXX$Z&ZvZ[[t[[D\F\\\\\\]N^P^^^cc>e@eeezf|fii j"jjj8kk&o(oooqqqqqqqrsHtJtuuZv\v>x@xxx$z&z 5>*CJ5CJ OJQJ^J5CJ 6CJ5CJCJCJNHWOOPRSUVW$Z&ZvZxZ\\]2b8k:kjklkkqqqt $ & Fxa$ $ & Fxa$ $7x`7a$ $x`a$&zzz0{2{\{^{`{|~PR02`b$&JL&(tvnp>@Λ02JLRT~>@£ΣУ;CJOJQJ^J5CJ5CJCJ5CJOJQJ^J5CJ OJQJ^J;CJ CJNHCJOt0{2{^{`{r}~~Xp$ $ & F-xa$$ & F hx^a$ $x`a$ $7x`7a$ڔBΛJLΠjΣx $ & Fxa$ $7x`7a$ $ & F5xa$ $ & F0xa$ $x`a$ $ & F/xa$У 0Чҧĩȩԩ֩8>h46ЬҬЭ:jp.0IJJL tvZ\.0Z\ df 5CJNH5CJ5CJ OJQJ^J 6CJNH6CJCJNHCJCJ 5CJ ;OJQJ^JP <>hjȲf Ft $ & FBxa$7x`7 $7x`7a$$ ,7x`7a$$xa$ $7x`7a$x$xa$htvlndB|~~v"$,\^6RT`68VXtv RT(CJ OJQJ^J5CJ OJQJ^J5CJ NH 6CJNH6CJ5CJCJCJNHRtPfhbdB&tv $ & FCxa$ $ & FJxa$ 7x^`7 $ & F0xa$ $7x`7a$$xa$ $ & FBxa$`(*$&V7x`77`7$xa$ $ & FCxa$ $7x`7a$&VnplnP R   JL!!p$$B%D%))****++~,,,,x0z04444l5n577::T;V;<<<<>>AAdAfABBCCFFGGXG~G H HCJNH5CJCJ`& **pv>!n$p$$v&7x`7 & FC $ & FCxa$ $7x`7a$$xa$v&2'() *,,,0f1445(78<<<ACVGXG~G & FEx7x`7 $ & FExa$ & FE$xa$ $7x`7a$ $ & FDxa$ HJJKK|~:<PRDxzfh@B  F """" %%L%%&&F'CJ OJQJ^JCJ NH6CJ5CJCJNHCJY$` 4 JZDFB  D F h  R!T!` $ & F4xa$7x`7 $ & F3xa$ $7x`7a$$xa$T!j!" % %L%n%x%%% &@&&&&D'F't'v' $7<`7a$<<`` & F4< & F%< & F%^` & F%<x7`7 $7x`7a$`F't'v''$(n**, ,--../4///////////ʵʯ 6CJ]0J6CJ]mHnHu0J6CJ]j0J6CJU]CJ\ OJQJ\CJOJQJ CJOJQJ@CJ>*CJCJ5CJv''$(()~))2*l*n***+x++ ,, ,v,, -\-- & F(e^e` & F'< & F'e^e`< & F&e^e`<---------------------------..d $a$../4//////$a$$`a$$d a$' 0. A!S"n#n$S% i8@8 NormlnCJ_HmHsHtH2@2 Nadpis 1$@&5CJ.@. Nadpis 2$@&5D@D Nadpis 3$$x@&`a$5CJ@@@ Nadpis 4$$x@&`a$50@0 Nadpis 5$@&5>*8@8 Nadpis 6$$x@&a$5B@B Nadpis 7$$d @&a$ CJ$OJQJBA@B Standardn psmo odstavce,>@, Nzev$a$5CJ HC@H Zkladn text odsazen h`h2J@2 Podtitul $xa$5:U@!: Hypertextov odkaz>*B*RR@2R Zkladn text odsazen 2$h`ha$RS@BR Zkladn text odsazen 3$^a$4B@R4 Zkladn text$a$DP@bD Zkladn text 2 $xa$6CJ@Q@r@ Zkladn text 3 $xa$CJbM@Qb Zkladn text - prvn odsazen$x`a$.@. Zhlav  p#, @, Zpat  p#*)@* slo strnky|()BEFGHIJKLMNOPQRSTUVI3/0/ 0 T U l m { L:@q znostj 3!4!%\%]%%%%{&''(p))++;+<+a,b,,/33333666B8;;;;< =z==}>~>>@@BuBB8CCCDEIGGmHHHHIKKKM%N&NGNHNgNNNDOEOZOOPP PZRSS4S5SWUdWXY[]paqaaa#c@cccc(ddddEf1g2gcg hh!h\ik:l;lMllllnnnjpkppprssstwyyCyyyyy{{{V}W}}ghxz{׆؆878W; wx|B ƘxMNežݟ-* ۮܮ xy˳ZŴƴܴG-.3#żӼIhV"^IE*+A.^+"tJ<fg78M~{| '5?)23L[!/DET%" # N !     "#4qo GfX67Ik;fIJf00000000000000000000000000000000000000000000000000000 0000 00 0000000 00 0O 0O 0O 0 0 00 0000 000000M 00L 000K 00000 0 0 0 0 0 0 0 0 0000000000000 0000 0+000000000000000 0 0 000000- 0- 0- 0- 0- 00000/ 0/ 0/ 0000 00 005 0000000 0 0 000000000000000000000000B 0B 0B 00000 0I000000J 00000C 000C 000C 000000000000000000000000000C 000XC 00{0{0{C 0{0{0{0{0{C 0{0{0{0{0{0{C 0{0{D 0{D 0{D 0{D 0{0{0{XE 00x0x0xE 0x0x0x0x0x0xE 0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x0x00y0y0y0y0y0y0y0y0y0y0E 0E 000000000 00000 0 0 0 0000I 0I 0I 00000 000 000000 000 000H 0H 0H 0000" 0" 000000000000000000000000 0 0 000000 000000F 0F 0F 0F 00000000000000000000000G 0G 003 000000003 000000004 0008080800#0#0#80000(00% 0% 0% 0% 0% 0% 04 000000H00& 0& 0& 0& 0& 0& 00H007' 07' 07' 07' 0707H00( 0( 0( 0( 000000000000000000000000000000h000@0 0 E&zУ H|F'/ "%'*-047:X6DOttv&~GlF|.f$T!v'-./!#$&()+,./1235689;<=/ !,34<*2js4;  el4!;!"%/%2%=% 33&3)3>>>>iCqCMMSSSiZi^iʯ9Fzfm')AVHI23.~. 0 S U k m z { KL9:?@pq yzmorti j 2!4!;!%[%]%%%%%z&{&&'''((o)p)))++:+<+`,b,,,//3333336666A8B8;;;;<< = =y=z===|>~>>>@@@@BBtBuBBB7C8CCCCCDDEEHGIGGGlHmHHHHHIIKKKKMM$N&NFNHNfNgNNNNNCOEOYOZOOOPP P PYRZRSS3S5SVUWUcWdWXXYY[[]]oaqaaa"c$c?c@ccccccc'd(dddddDfEf0g2gbgcg hh h!h[i\ikk9l;lLlMlllllnnnnipkppppprrssssttwwyyByCyyyyy{{{{U}W}}}fhwxy{ֆ؆7868VW:; vx{|AB ŘƘwxLNdežܟݟ,-)* ڮܮ wyʳ˳YZĴƴ۴ܴFG,.23"#ļżҼӼHJghUV!"]^HIDE)+@A-.]^*+!"stIJ;<eg68LM}~z| &'45>?()13KLZ[ !./CFST$%! # ( ) M N  !      !#34pqno FGef~WX57HIjk:;efHJef4!>CC&N*Nh!h;lMlllnnkpqpssyyhx؆8Wx| .8M')   #Michal Kaplnek;D:\WINDOWS\TEMP\ukldn pro automatickou obnovu redkom.asdMichal KaplnekD:\WINDOWS\Plocha\redkom.docFrantiaek BlahaVC:\WINDOWS\Application Data\Microsoft\Word\ukldn pro automatickou obnovu redkom.asdFrantiaek Blaha.C:\Dokumenty\PROVINCIE\Texty\Schepens_2002.docFrantiaek Blaha]C:\WINDOWS\Application Data\Microsoft\Word\ukldn pro automatickou obnovu Schepens_2002.asdFrantiaek Blaha.C:\Dokumenty\PROVINCIE\Texty\Schepens_2002.docFrantiaek Blaha]C:\WINDOWS\Application Data\Microsoft\Word\ukldn pro automatickou obnovu Schepens_2002.asdFrantiaek Blaha]C:\WINDOWS\Application Data\Microsoft\Word\ukldn pro automatickou obnovu Schepens_2002.asdFrantiaek Blaha.C:\Dokumenty\PROVINCIE\Texty\Schepens_2002.docFrantiaek Blaha.C:\Dokumenty\PROVINCIE\Texty\Schepens_2002.docO|x}ֵ|~ MTZpB t,q" )^ 0 !c 0^KYp+,,?oT֤/xS:HG7jkO6luNa9l VXH9 #[s${F;&(O*J,0z3-H.?P/gz04 2.3FdT4rnLkf4*  #8s:F+f-;pV<2<$=/?J6wI@jdWK@sYGNpLH2:Q7H{^HGAZqHw,2JX*zSe.SE?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~      !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~Root Entry FDil1Table?WordDocument)|SummaryInformation(DocumentSummaryInformation8CompObjjObjectPoolDilDil  FDokument Microsoft Word MSWordDocWord.Document.89q