Putování po stopách Dona Boska
Je právě něco po poledni, když projíždíme malými piemontskými vískami a úspěšně zdoláváme poslední zákruty naší cesty obklopené rozlehlými kukuřičnými poli a vinicemi. Sotva se vyhoupneme za horizont, naskytne se nám nádherný pohled.Na kopci před námi se vypíná majestátní bazilika a na její boční zdi se na nás usmívá s rozpaženýma rukama Don Bosko, z jehož rtů si můžeme snadno domyslet srdečná slova: „Vítejte na Colle Don Bosco!“
Ve dnech 30. srpna až 5. září se mi dostalo ohromné Boží milosti, že jsem společně s dalšími 11 mladými muži za doprovodu 6 salesiánů mohl nejen navštívit místa spojená s Don Boskovým životem, ale také i zapřemýšlet nad svým působením na tomto našem světě.
Během tohoto požehnaného a slunného týdne jsme obhlédli nejdůležitější budovy, stavby či prostory, které Dona Boska hluboce poznamenaly nebo do nich on sám vtisknul svou nesmazatelnou stopu. Na vlastní oči jsme viděli chudé podmínky, ve kterých malý Jeník vyrůstal a sledovali jsme rovněž životní příběhy lidí, kteří ho v jeho cestě za svatostí významně ovlivnili (matka Markéta, don Calosso, don Cafasso a Dominik Savio). Podívali jsme se také do Turína na Valdocco a byli jsme mimo jiné svědky bouřlivého a veselého života několika italských oratoří.
Co v nás ale zanechalo velmi hluboký dojem, bylo srdečné a přátelské přijetí snad na všech místech, do kterých jsme zavítali. Nelze nezmínit zastávku v salesiánském misijním ústavu v Ivrei, kde i když nás neočekávali, tak nám pohotově nabídli za účelem slavení mše svaté vlastní kapli a připravili nám opravdu bohatou večeři s dobrým italským vínem.
O místech, která jsme navštívili a pocitech, které v nás vyvolávali, by se dalo popsat mnoho stránek. Zmíním proto už jenom pro mě osobně nejsilnější zážitek z města Chieri, kde Don Bosko ve škole a semináři prožil celkem 10 let svého života a v tamější katedrále se chodil dvakrát denně modlit za své povolání do kaple zasvěcené Panně Marii všech milostí.
Právě zde jsme slavili den před odjezdem nádhernou mši svatou, ve které jsme podobně jako Dominik Savio zasvětili svá srdce Panně Marii. Po bohoslužbě jsme byli vysláni hlásat do svých domovů radostnou zprávu, že v nebi máme mocnou pomocnici a matku, která nás – když budeme chtít – přivede ke smyslu našeho života Ježíši Kristu, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6). Krásný dojem byl navíc ještě umocněn informací, že kaple byla po restauraci otevřena teprve včera a my jsme byli vůbec první, kdo tam sloužili mši svatou.
Na závěr nezbývá než poděkovat jednak všem salesiánům a ostatním dobrodincům, kteří nám umožnili zažít neskutečně krásné a hluboké chvíle, a jednak Donu Boskovi a Panně Marii, kteří na nás po celou dobu naší poutě bděli a pomáhali nám. Kéž bychom po celý náš život měli aspoň trochu podobnou důvěru v Pannu Marii jakou měl Don Bosko a také bych si přál, abychom energii a sílu načerpanou na těchto svatých místech dokázali předávat i dále.
Jakub Honěk
Fotogalerie z pouti je zde.
