„Call me Brian for tonight“ – aneb den s Jihoafričany
"Pro dnešek mi říkej Brian," byla slova, jimiž se představil mladší z dvojice černých sympaťáků. S Nkosanou a Brianem jsem v ČR strávila jen jeden den. I za tak krátkou dobu se tito srdeční veselí chlapíci, kteří přijeli v rámci projektu Šampioni pro Afriku, dokáží vrýt člověku hluboko do srdce. Nkosana s Brianem již projeli téměř celou republiku a svou cestu po Čechách i Moravě zakončili v Hradci Králové. Právě tam jsme společně s Veronikou Polívkovou, koordinátorkou projektu „Šampióni pro Afriku“, navštívili ZŠ Úprkova, ZŠ Milady Horákové a Biskupské gymnázium, jejichž žáci či studenti se zúčastnili soutěže Šampióni pro Afriku. Ve svých projektech se zabývali problémy Afriky. Nyní měli možnost ´zažít trochu Afriky naživo´.
Program, který měli Nkosana a Brian připravený, byl od začátku až do konce akční a maximálně interaktivní - a především v každém zúčastněném zanechal něco nového, pozitivně zvláštního. Třída dává potleskem najevo, že program může začít. Za bujarého křiku (zpěvu?) a tance se ´na scénu´ vrhají dva černí živlové. Záhy se dozvídáme něco o historických kořenech původních obyvatel Jižní Afriky, které hluboce ovlivnily další vývoj této země až do současnosti. Vyvrcholení přichází hned zkraje, a to v podobě prvního jihoafrického demokratického prezidenta Nelsona Mandely, živě a osobně. Přichází se s námi podělit o svůj životní příběh. Jeho poselství nenechává nikoho chladným: „Budoucnost máte ve svých rukou. Všichni jsme součástí jednoho živého organismu. Každý orgán má svou nezastupitelnou roli a své místo. Žádný není méněcenný, protože bez něj by bylo tělo chromé. Klíčem ke skoncování s utlačováním je vzájemný respekt. Musíte se naučit respektovat a milovat sami sebe, abyste mohli respektovat a milovat také ostatní. Respektujte své rodiče a své učitele, protože vás podporují a chtějí pro vás to nejlepší. Víte, že na světě jsou tisíce dětí, kteří nemají, kdo by je podpořil. Každý z vás je velmi důležitý, jste naší budoucností. Proto neváhejte rozhodovat se každý den pro správnou věc!“ apeluje Brian ve svém poutavém hereckém projevu. Nkosana jej pak doplňuje a pokračuje v duchu poslání salesiánské organizace Life Choices působící v Kapském městě: „Můžeš být šťastný teď a tady, kde jsi a jaký jsi. A můžeš být i nešťastný. Je to tvoje volba, tak toho využij!“ Jihoafrickou kulturu barvitě dokreslují společné ´hry´ - zpěvy a tance, které mobilizují vaše skryté rezervy energie, optimismu i hlasivek. Je to, jako kdyby vám někdo vyměnil vaše vybité baterie za nové. Máte chuť jít a rozdávat dál.
Volné odpoledne jsme se rozhodli využít k relaxaci v parku. Přidalo se k nám několik studentů Biskupského gymnázia, kamarádů Anežky – Veroničiny sestry. Zatímco Nkosana spokojeně podřimoval ve stínu, Brian nás vytrvale nutil trénovat angličtinu.
Každopádně ti dva se dokonale doplňovali. Jejich optimismus, obrovský pozitivní náboj a spontánní srdečnost byly obdivuhodné, zvlášť vzhledem k tomu, co všechno již měli za sebou (5 týdnů cestování po Evropě) i vzhledem ke zdravotním potížím (zřejmě alergie na český pyl Brianovi večer přerostla v ochromující bolest hlavy). Svůj zdroj nehodlali tajit. „Na prvním místě je Bůh...“ prozradil večer Nkosana zvídavým a nadšeným studentům Biskupského gymnázia, kteří se chystali strávit poslední noc školního roku společně ve škole.
My – Nkosana, Brian a já jsme strávili jejich poslední noc v ČR v salesiánském centru v Praze-Kobylisích. Ráno odjedou do Mnichova a pár dní na to odletí zpět do teplých krajin. Ani po (nejednom) náročném dni a pár hodinách spánku nechyběl Brianovi jeho osobitý humor: „Vstával jsem v půl šesté. Byl jsem hodinu v koupelně.“ „Co jsi tam dělal tak dlouho?“, divím se. „Snažil jsem se smýt ze sebe tu černotu.“
Kristýna Čapková
od září 20101 do června 2011 dobrovolnice v JAR
Fotky z návštěvy v Hradci Králové ZDE.
Príbuzné clánky |
