Hlavní představený P. Chávez vyslal v Turíně i naše dobrovolníky
Novým 46 salesiánským misionářům předal v neděli 30. 9. 2007 při slavnostní mši sv. v Turíně hlavní představený misionářský kříž. Vedle 21 salesiánů, 8 sester FMA a 15 dobrovolníků byli vysláni i dva naši dobrovolníci, novomanželé Marie a Jaroslav Chrástečtí, kteří se v listopadu chystají do Indie.
Slavností vysílání salesiánských misionářů probíhá po vzoru první misijní výpravy v roce 1875, vedené 
Donem Caglierem, každý rok. Program je doprovázen setkáním téměř 200 mladých lidí z celé Itálie i zahraničí. Celý program probíhá pod názvem Harambeé (= svahilsky setkání).
Ale poslouchejme, co vypráví samotná Maruška...:
"Když se slavil svátek sv. Václava a 80. výročí salesiánů v Čechách, procházeli jsme s manželem Turínem a poznávali jsme místa, kde působil Don Bosco.
Celý den jsme strávili asi s 20 misionáři z celého světa, kteří se rozhodli na celý život odjet např. do Súdánu, Angoly, Pakistánu, na Sibiř atd. My, kteří odjíždíme na dobrovolnou službu do Indie jen na rok, jsme obdivovali jejich rozhodnutí pro službu v daleké cizině na celý život. Navštívili jsme spoustu kostelů a míst, kde Don Bosco zanechal po sobě stopy.
Po stopách Dona Boska
Prošli jsme seminář, kde studoval a kde mu jeho zesnulý přítel Luigi Comollo přišel podat zprávu o svém spasení. Na náměstí, kde předváděl akrobatické kousky, jsme se i my o nějaké pokusili, ale neměli jsme zdaleka takový úspěch :-). U sochy Panny Marie, kde se rozhodoval ke svému povolání, jsme se všichni modlili za naše životní rozhodnutí.
Kostel, kde sloužil v ústraní svou první mši, byl nenápadný, malý a 
chudě vyzdobený. V kostela sv. Františka z Assissi jsme si s misionáři zahráli na Dona Bosca a vyzkoušeli si, jak Don Bosco uměl šikovně předbíhat a zpovídat se přes dvířka zpovědnice. Tento kostel na nás velmi zapůsobil. Když jsme viděli to malé místo, kde začal své dílo první oratoří, uvědomili jsme si, že na velikosti oratoře nezávisí. Hlavní je mít oratoř v srdci.
Měli jsme také čas si v klidu projít okolí jeho rodné vesnice. Příjemná kopcovitá krajina, posetá zemědělskými statky s překrásným výhledem na Alpy, nás překvapila, protože jsme se jí až tak poeticky z životopisů světce nepředstavovali. Místní salesiáni říkali, že kvůli tomuto obrovskému výhledu, je i jeho dílo obrovské :). Při tomto poznávání míst, kde Jan Bosco působil, se nám postava světce více přiblížila.
Turínské plátno
Zastavili jsme se také v kostele, kde je vystavena relikvie (z důvodů citlivosti na ovzduší pouze kopie) Kristova pohřebního plátna, které nám připomnělo Ježíšovo utrpení. Více jsme tak mohli pocítit lítost nad našimi hříchy a nabrat větší posilu pro naši dobrovolnickou práci.
Slavnostní vyslání hlavním představeným
Samotné slavnostní vyslání probíhalo v neděli 30.9. na Valdoccu. Přijel za námi hlavní představený salesiánů Pascual Chávez. Program začal přednáškou v italštině a pak představením všech jednotlivých dobrovolníků, kteří zastupovali své provincie. 
Celkem nás dobrovolníků bylo 17, nejvíce z Itálie, dále 4 z Polska, 1 z Argentiny a my dva z ČR. Z České republiky jsme ale nebyli vysláni jen my dva, ale i sestra FMA Jaroslava Chorovská. Mezi dobrovolníky byly i další dva manželské páry, jeden dokonce i s malým batoletem.
Ve 12h se kostel Panny Marie Pomocnice zaplnil k slavnostní mši. Když jsme s manželem šli v průvodu za Pascualem Chavézem se všemi misionáři a dobrovolníky, pociťovali jsme velkou vděčnost za to, že jsme tu všichni dohromady – oni, my, Pán Bůh. Vděčíme za to všem ostatním dobrovolníkům, kteří nám cestu do Turína věnovali svatebním darem. Pascual Chávez kázal o materiálních rozdílech mezi jednotlivými částmi světa. Hlavně nám připomínal, že misionáři musíme být hlavně v srdci a pak jimi můžeme být kdekoli. Pak nám všem předal misionářský kříž a udělil požehnání. Přestože jsme je z českých dobrovolníků přijali jen my, věříme, že to požehnání bylo pro všechny dobrovolníky.
Loučení
Pak nastalo loučení. S misionáři jsme strávili sice jen pár dnů, ale i tak nám přišlo líto, že už se neuvidíme. Několikrát jsme si podávali ruce a loučili se. Věřím, že se za sebe budeme všichni navzájem modlit. Prosím i o vaše modlitby, budou je všichni potřebovat.
A na závěr bych ještě popsala příjemné uvítání italskými salesiány. Čekali jsme na terase a v tom přijeli tři dědové na motorce mluvící jen italsky (italštinu moc neovládáme), ale otevřeli hned víno a příjemně nás pohostili. Tak ať je příjemně i vám a Pán ať vám žehná."
Více fotografií z Turína i z vyslání najdete tady.
Jana Švecová
Príbuzné clánky |
