Cagliero 11 – srpen 2012

Aktuality ze světa salesiánských misií, tentokrát v muslimském kontextu: „muslimský salesián“, násilí při předávání křesťanské víry, svědectví buddhisty, který se stal salesiánem a misijní úmysl na srpen... To je jenom něco málo, co můžete najít v pravidelném měsíčníku Cagliero 11.

Verzi ve formátu PDF s obrázky (1 A4 oboustranně) si můžete stáhnout u tohoto článku.

„Muslimský salesián“

Drazí salesiáni a přátelé salesiánských misií!

V srpnu 2012 se schází skupina SDB a FMA v Salesiánu v Římě na třetí studijní dny týkající se salesiánské přítomnosti mezi muslimy. Prvním setkáním tohoto druhu byl seminář v Káhiře (Egypt, 1988) a druhé setkání bylo v Římě (2001). Chceme se společně zamyslet nad významem, možnostmi a výzvami na podkladě našich zkušeností z mnoha zemí světa – tam, kde jsme v každodenním kontaktu s našimi muslimskými bratry a sestrami ve škole, oratoři, kostele nebo v sociální práci.

Máme již mnoho salesiánů původem z Indonésie, Pákistánu a různých afrických zemí, kteří pocházejí z muslimského prostředí, někteří pak dokonce ze smíšených muslimsko – katolických rodin. Dokonce i salesiáni v Evropě jsou zváni, aby se dozvěděli více o islámském náboženství a kultuře tak, aby bylo dosaženo vyváženého a moudrého přístupu ve vzdělávání. Mezi mnoha našimi bývalými žáky je mnoho těch, kteří jsou hrdí na to, že jsou muslimové a salesiáni díky preventivnímu systému Dona Boska. Profesor Francesco Zannini píše v Mondo e MISSIONE: „Stále si připomínám slova jistého Hamdiho, Egypťana, která se sám nazval „muslimský salesián“. Byl hrdý na to, že je studentem salesiánského ústavu v Káhiře, kde vedle vzdělávání žil s ostatními křesťanskými studenty, a kde jeho islámská víra byla obohacena přispěním křesťanských přátel a učitelů.“ (http://www.missionline.org/index.php?l=it&art=4597).

Mezináboženský dialog mezi křesťany a muslimy je jedním z nejdůležitějších znamení naší doby. K dispozici je mnoho zdrojů , abychom se seznámili nejen s 5 pilíři islámu, ale také s různými tradicemi a zvyky, které napomáhají mladým lidem poznat jiné náboženství tak, jak je to možné na těchto stránkách v osmi jazycích - viz http://tinyurl.com/cajy4le).

Výše uvedené setkání, které se týká některých salesiánů, je i pozváním pro nás pro všechny, abychom rostli každý den ve stylu života, který se nazývá „dialog“: odstraňuje předsudky, prohlubuje důvody víry a spolužití v milosrdenství a pravdě.

Doufám, že bohatství materiálů, které budou sdíleny v průběhu studijních dnů v Římě, se stane impulsem všem spolubratrům v Africe, Asii a Evropě, kteří – i když jsou blízko islámské realitě každý den – nemají přesto hlubokou znalost její dynamiky!

P. Václav Klement, SDB

Hlavní rádce pro misie

V průběhu dějin bylo také použito násilí ve jménu křesťanské víry.

„Náboženští představitelé, kteří se shromáždili v Assisi v roce 1986, chtěli říci – a my to nyní opakujeme se vším důrazem a pevně: toto není pravou podstatou náboženství. Je to protikladem náboženství a přispívá k jeho zničení. V reakci na to vyvstává námitka: jak víte, co je skutečnou podstatou náboženství? Nevychází vaše tvrzení ze skutečnosti, že vaše náboženství vyčerpalo svou sílu? Ostatní postupně namítají: existuje něco jako společná podstata náboženství, která se odráží ve všech náboženstvích a je tedy použitelná pro všechna? Musíme si položit tyto otázky, chceme-li argumentovat realisticky a věrohodně proti nábožensky motivovanému násilí. V tom spočívá zásadní úkol pro mezináboženský dialog – úkol, který spočívá v přijetí nového důrazu na tuto problematiku v průběhu setkání. Jako křesťan chci na tomto místě říci: ano, je pravda, že v průběhu dějin bylo použito síly ve jménu křesťanské víry. Jsme si toho vědomi s velkou hanbou. Ale je naprosto jasné, že se jednalo o zneužití křesťanské víry ve zřejmém rozporu s její skutečnou povahou.“

Benedikt XVI., Assisi , 27. října 2011

Původem buddhista stal jsem se křesťanem, salesiánem a misionářem.

Vyrůstal jsem v buddhistické rodině, ale někteří z přátel mé sestry byli katolíci a ona se s nimi zapojovala do některých církevních aktivit. Jednoho dne vyjádřila má sestra přání stát se katoličkou. Tehdy můj otec řekl před celou rodinou, že náš dědeček mu před smrtí řekl, že naši předkové byli katolíci a požádal mého otce, aby vyhledal naše katolické příbuzné. Nejenže dovolil mé sestře konvertovat, ale překvapivě dodal: „Chci, aby celá naše rodina byla katolická, tak jak si to přál dědeček.“

Nejbližší kostel od našeho domu byl spravován salesiány a moje sestra znala P. Fabiana Hao. Vyprávěla celý příběh a přání našeho otce P. Hao, který přislíbil pomoc. O pár měsíců později P. Hao řekl mému otci, že navštívil rodiště našeho dědečka a našel naše katolické příbuzné, z nichž jeden se dokonce stal knězem. Po této zprávě můj otec rozhodl, že celá naše rodina konvertuje ke katolické víře. Celá rodina podporovala otcovo rozhodnutí kromě mě. Všichni beze mě se začali učit katechismus. Vzdoroval jsem, ale s pomocí P. Hao jsem se rozhodl připojit ke své rodině. 22. prosince 1992 pokřtil P. Hao celou naši rodinu.

O měsíc později zjistili u mého otce rakovinu. Smrt otce, ke které došlo za několik měsíců, se mě bolestně dotkla, ale o to víc jsem byl ohromen podporou, kterou P. Hao poskytoval otci během nemoci a naší rodině poté, co zemřel. Požádal jsem nakonec sestru, aby mě dovedla k P .Hao. Řekl jsem mu, že sice nevím, co je to zasvěcený život, ale že chci být jako on. Tak jsem se stal aspirantem a zároveň jsem pracoval, abych mohl podporovat svou rodinu. Po přečtení životopisů Dona Boska, bl. Artemida Zattiho a Simona Srugi jsem se odhodlal stát se salesiánem.

Jednoho dne v přednoviciátě při čištění staré poličky s knihami jsem zahlédl knihu vyprávějící o tom, jak misionáři ve Vietnamu trpěli pro víru v Krista a zemřeli při pronásledování. To byl počátek mého misijního povolání. Sdílel jsem touhu být misionářem s mým novicmistrem a ředitelem v postnoviciátě. V roce 2000 jsem se přihlásil a byl jsem poslán na Papuu Novou Guineu studovat v technologickém institutu Dona Boska v rámci přípravy na misii v Mongolsku.

Když se mě spolubratři ptají, proč jsem chtěl být misionářem v zahraničí, když máme přece hodně lidí ve Vietnamu, kteří neznají Krista, odpovídám prostě : „Získali jsme hodně od cizích misionářů i za cenu jejich života. Cítím, že máme také povinnost sdílet svou víru v Krista. Jsem si jist, že nám Bůh hojně požehná za naší obětavost. Pošle jiné lidi, aby zaujali mé místo v naší provincii.“

Od roku 2004 pracuji šťastně v Mongolsku jako salesiánský bratr misionář. Děkuji salesiánům a svědectví jejich života, které se dotklo mého tvrdošíjného budhistického srdce a dovedlo mě ke Kristu a mému salesiánskému povolání. Především však děkuji Bohu za nádherné věci, které pro mě učinil!

Bratr Andrew Tran Le Phuong

Vietnamec, misionář v Mongolsku

Salesiánský misijní úmysl

Za salesiány pracující v islámském prostředí, zejména v Indonésii.

Aby salesiáni činní v islámském prostředí, především ti z mladé vizitatorii Indonésie, rozpoznali možnosti křesťanského svědectví.

Začátkem srpna se shromáždí salesiáni působící v islámských regionech Středního Východu a Perského zálivu, Evropě, Africe, Asii, subsaharské Africe, jižní a východní Asii. Modleme se, aby všechny salesiánské komunity pracující v regionech islámské kultury a náboženství rozpoznaly možnosti svědectví a trpělivého nasazení ve vzdělávání. Zvláště se modlíme za mladou vizitatorii Indonésie, která vznikla v roce 2010 a skládá se z 5 komunit a 60 spolubratří, z nichž jsou mnozí mladí a téměř všichni indonéského původu.

Všechna předchozí vydání „Cagliero 11“ jsou k dispozici ve světových jazycích na purl.org/sdb/SDL/Cagliero