První pozdrav od Veroniky Ježkové z Mexika
Queridos! Zdravím z Los Mochis. Už jsem tady od nedělní noci, nemáme v domě internet, ale jedna dobrovolnice má klíče od počítačů v oratoři, tak jsme se sem před obědem na chvilku probourali...
Los Mochis je opravdu moc pěkné a lidi jsou tu sympatičtí.
Cesta do Mexika
Cesta sem byla poněkud nepříjemná, bo mi zabavili třetinku slivovice,že se může převážet jen originálně balený alkohol, tak jsem do sebe kopla, co jsem zvládla a zbytek obětovala Pánu Bohu a on mi za to seslal kamarády. Je to vážně BOUCHAC! Díky baťohu Don Bosco (tímto děkuju Járovi V. za mediální masáž a Janičce G. že mě přemluvila, přihlásila, podporovala, cpala mě čokoládou a bavila se se mnou o Donu Boskovi, až jsem ten baťoh vyhrála, JANINKO,Děkuju!) Zkrátka stáli za mnou v řadě na letišti 2 Los Mochaci (starší příjemný pár) a viděli, že mám na baťohu DB a Salesiánský znak, dali se se mnou do řeči, jestli jedu k Salošům do Mochis (mimochodem Mochis znamená želvy - opět děkuji Janče G. za překlad). Přiznali se, že saloše taky znají, bydlí nedaleko oratoře a pozvali mě na večeři. Takže jsem sem ještě ani nedoletěla už jsem tady byla doma :-) Další podporu jsem dostala v letadle, bo vedle seděl prima chlapík a půlku cesty jsme prokecali (kdybyste si dokázali představit moji španělštinu, tak byste se smáli, ale fakt jsme si povídali :-) o Mexiku a Čechách, počasí, politice, a o tom, co tu budu dělat - pochválil dobrovolnický projekt. Vlastně všichni Mexičané si moc váží, že tady mají dobrovolníky z jiných zemí a jsou moc milí a furt mě chválí, jak pěkně mluvím, i když používám věty max. o 3 slovech.
Přivítání
Na letišti mě čekali Salesiáni, paní kuchařka a paní, co se stará o dům a skupina děcek z oratoře, přijeli pro mě minibusem a 2 auty. Provolali mi uvítačku, takže celé letiště vědělo, jak se jmenuju, každý zvlášť mě srdečně přivítal, jsou vážně moc milí, usměvaví a přátelští. A pak jsme měli na zahradě grilovačku. Jinak pověst nelhala, je tu vážně docela vedro, teď je 38 stupňů celsia, celoroční průměr je 33 stupňů. Ale trochu mě uklidnili, když říkali, že tady to není tak špatné, že Mexicali je ještě mnohem teplejší (takže Martine, abys pomalu na Mexicali začal trénovat v sauně).
Místní komunita
Jsme tady 3 dobrovolnice Flor (která je teď v Ciudad Jurarez,ale měla by se brzo vrátit), Ana Laura, které se říká China, protože když se směje,skoro jí nejdou vidět oči a vypadá jak číňanka no a já. Pak je tu padre Juan Simon, jáhen Alexandro a koadjutor Oswaldo. Ale barák je plný lidí, chodí tam pomáhat jedna paní a paní kuchařka a občas přijdou s celou rodinou, pak ještě řidič, kterému je tak 15 a zahradník, který je asi ještě mladší.
První dny
Včera jsme měli "volný den" ale přesnější je komunitní, ráno jsme uklízeli, pak jsme měli 3 hod schůzi, ale docela plodnou, řešilo se hřiště v oratoři a správce hřiště, že nechce děcka pouštět na trávník a pak nový plán Salesiánské evangelizace. Pak oběd, chviličku jsme měli siestu a pak jsme šli na kopec nad městem slavit mši svatou, protože bylo 24, což je výroční den posvěcení sochy Santisima Virgen Auxiliadore (panny Marie), která na tom kopci stojí. Pošlu fotky, z vrchu bylo vidět i Los Mochis i naše čtvrť a oratoř. Mše byla rodinná, bylo nás tam tak 10, ale bylo to moc hezké pod širým nebem.
A pak jsme šli rovnou mezi děcka a byli jsme s nimi až do večera, nebo spíše do noci, končí se tady tak okolo 10 večer, přesný čas se neřeší.
Oratoř
Oratoř je moc pěkná, je tu několik hřišť na všechny možné sporty hlavně fotbal a basketbal, je tu i malá tělocvična, kam chodí hrát basket vozíčkáři, ale nejoblíbenější jsou skateboardy, mají tady 3 "lavičky" přes které skáčou, rampu žádnou, ale vystačí si. Pak tady funguje bar, kde je možné si koupit chlazené nápoje,chipsy a oplatky. Je to v podstatě jenom takový bufet, ale stačí. Včera jsem tam aj chvilku hrála šachy. Jinak je tu dřevařská dílna, šicí dílna, karate, sbor, dělají se fotbalové turnaje a ještě něco, ale nemůžu si vzpomenout, vyfotím vám plakát :-) fakt to tady frčí. Problém je málo lidí, děcka dokonce napsali petici, že chtějí, aby pokaždé byl na hřišti salesián nebo dobrovolník - což na všech (asi 5) hřištích a dalších částech oratoře nejde...
Mějte se moc krásně a díky za ohlasy a zprávy z domova!
Verča Ježková, dobrovolnice v Mexiku (září 2007 - září 2008)
Více fotografií je zde nebo na http://losmochis.rajce.net
