Nejkrásnější dárek

Zbrusu nový Ford Transit, milion Euro či nové salesiánské středisko mládeže? Dva mladí muži se rozhodli dát Bohu, mladým a Donu Boskovi mnohem víc! Ten nejvzácnější a nejkrásnější dárek.

O slavnosti Panny Marie Pomocnice křesťanů 24. května 2008 odevzdají dva salesiáni Libor Všetula a Petr Boštík Bohu a mladým lidem svůj život složením věčných slibů v salesiánské kongregaci Dona Boska. Bude to při mši sv. ve 13:30 v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně na Jižních Svazích.

Protože se tato slavnost blíží, dovolili jsme si jim položit několik otázek.

Kde jste poznali salesiány a Dona Boska?

Libor: Pocházím z „tradičního“ náboženského prostředí, kde „tradiční“ cesta ke kněžství je přes olomoucký seminář. Až v nultém ročníku semináře (v Litoměřicích) jsem začal poznávat jiné možnosti. Přesnou odpověď na otázku ale neznám, protože jsem salesiány a hlavně Dona Boska nepoznal. Spíš bych řekl, že poznávání salesiánů a Dona Boska je program na celý život.

Petr: Na chaloupkách. Mé rodiště je v Poříčí u Litomyšle a jako malý kluk jsem začal jezdit na prázdninové chaloupky, které pořádali salesiáni ze Sebranic.

Čím vám Don Bosco oslovil?

Libor: Neměl propracované projekty a schémata, neměl teorie a statistiky. Viděl potřebu chudých kluků, viděl prostředky, které má k dispozici a geniálně zareagoval na tuto konkrétní potřebu velmi účinnými způsoby. Možná bychom se mohli touto jednoduchou rovnicí inspirovat i v dnešní době.

Petr: Svým životem. (Zkuste si přečíst nějakou knihu o Donu Boskovi J)

Co vás baví?

Libor: Fotbal, tenis a muzicírování. Baví mě mluvit s lidmi a také mě v poslední době baví studovat (ale fakt až v poslední době :-)).

Petr: Sport, práce.

Jak vnímáte současnou mládež?

Libor: Nevím jaká je současná mládež, ale mladí lidé se kterými se setkávám, jsou velmi inspirativní. Chtějí být „in“ a myslím, že se to většině z nich daří. Jen ti dospělí to občas fakt nechápou :-).

Petr: Pozitivně, protože znám mnoho dobrých a šikovných mladých lidí.

Váš salesiánský sen.

Libor: Chtěl bych naplňovat to, co jsem odpověděl na otázku „Čím vás Don Bosco oslovil?“…. spolu se salesiány a všemi lidmi, kteří chtějí pro mladé lidi dobro. Chtěl bych zůstat „in“. Protože podle mě je Pán Bůh vždycky „in“.

Petr: Ještě jsem salesiánský sen neměl. (Na žádný sen, jako míval Don Bosko, si nevzpomínám.)

Co vám nejvíce pomohlo na vaší salesiánské cestě?

Libor: Lidé…. (salesiáni, přátelé, rodiče a příbuzní, mladí lidé…) prostě lidé…

Petr: Osobní příklad života salesiánů.

Jak vypadá váš obyčejný den?

Libor: Jako obvyklý den studenta na vysoké škole s tím rozdílem, že žijeme v komunitě. Takže máme společné modlitby a setkávání, povinnosti a služby, blízké přátele a spolubratry…

Petr: Můj obyčejný den je zvláštní tím, že je neobyčejný, protože je každý jiný.

Jak dlouho se na složení věčných slibů připravujete?

Libor: Já se na složení věčných slibů nepřipravuju. Připravuju se na život salesiána. A na život se připravuje životem. Takže už 28 let… Pokud se ptáte na to, před kolika lety jsem nastoupil salesiánskou cestu, asi před 9 lety. Těchto 9 let bylo sice vyplněno specifickou formou života, ale věčné sliby jsou podle mě formálním úkonem, kterému kdyby nepředcházelo 28 let vztahů, rozhodování, radostí a později i krizí, tak nemají smysl.

Petr: 27 let :-) (v poslední době jsou přípravy intenzivnější)