Návštěva romské machaly v Bulharsku
"Co to je za lidi...?" ptá se zamračeně starší Romka, která s dalšími zvědavě kouká na podivný průvod asi 20 dětí s pár bílými dospělými. "To jsou přece ti křesťani," křičí na ni jedno z dětí, nesoucí velký dřevěný trám. "Jo tak. Tak to jo," s úsměvem roztává paní. Je právě Velký pátek.
Spolu se salesiány se vydáváme s hejnem živých romských dětí na křížovou cestou přes romskou machalu ve Staré Zagoře. Je to čtvrť s malými rozpadlými domečky, nad jejichž hygienickým stavem se musí pozastavit téměř každý.
Romové tvoří ve Staré Zagoře z celkových 120 000 obyvatel celou jednu šestinu. Jejich situace se nijak neřeší. Žijí v oddělené čtvti (tzv. machale), ve které mají i svoji školu. Podle výzkumů jedné z organizací celých 90% těchto Romů končí své vzdělání v osmé třídě.
Maruška Vejtasová, jedna z dalších účastnic návštěvy v Bulharsku, své dojmy z romské machaly shrnula takto: 
"Samotná Machala mě velice překvapila. Ve chvíli, kdy jsme machalou procházeli, jsem si připadala jako v Indii. Vlastně by mě ani moc nepřekvapilo, kdybychom někde cestou potkali Matku Terezu. Mezi různě velikými domečky, pobíhajícími dětmi a drůbeží a všudypřítomnými odpadky bych si ji dokázala živě představit. Celou čtvrtí se sem tam linula hudba a lidé posedávali před domy. Přesto, že jsem měla tendence je litovat, se zdálo, že žijí celkem spokojeně.
Pokud mám celkově shrnout den strávený v Machale, musím říct, že z něj mám dobrý pocit. Děti byly velice spontánní, na což v Čechách nejsem moc zvyklá a hlavně měly ohromnou trpělivost s mojí bulharštinou (tedy lépe řečeno – s pár bulharskými slovíčky, které ovládám...). I když jsme šli do prudkého kopce, který se tyčil nad celým městem, tak jsem slyšela snad jen jednu jedinou dívčinu, že si stěžuje na bolavé nožičky…
Myslím si, že práce s těmito romskými dětmi je opravdu zajímavá, protože nevyžadují perfektně připravený program jako české děti, které jsou přesyceny nabídkami volnočasových aktivit, které se na ně hrnou ze všech stran. Proto bych chtěla pozvat všechny zájemce o práci s dětmi. Jeďte do Bulharska! Jsem toho názoru, že práce českých salesiánů v této oblasti má opravdu smysl."
Čeští salesiáni zde v rámci své misie v Bulharsku mají zatím pronajaté dvě místnosti, ve kterých čtyřikrát týdně organizují pro romské děti doučování, hry i biblické hodiny. V budoucnu by rádi vybudovali větší středisko přímo uprostřed machaly. Vše bude záviset na finanční podpoře (každá pomoc bude potřeba) i lidských kapacitách (vítají dobrovolníky!).
Přečtěte si více, co vše dělají čeští salesiáni v Bulharsku, na www.salezianibg.com.
Více fotografií z celé týdenní návštěvy Bulharska najdete tady.
Za všechny účastníky týdenní návštěvyJana Švecová
