Meditace mozaiky Svatba v Káně

Možný postup rozjímání

1. Ztište se a pomodlete se k Duchu svatému.

2. Zadívejte na na obraz mozaiky a přečtěte si úryvek J 2,1-11 (obrázek k tisku je ve spodní části tohoto článku).

3. Zůstaňte 10-15 min. v tichosti.

4. Poznamenejte si, co vás na mozaice: a) zaujalo, b) překvapilo, c) čemu nerozumíte.

5. Jste-li ve skupině, podělte se o to, co jste si poznamenali.

6. Přečtěte si komentář k mozaice níže.

7. Uzavřete modlitbou.

ROZJÍMÁNÍ NAD EVANGELIEM J2,1-11 – SVATBA V KÁNI

S IKONOU – MOZAIKOU MARCO IVANA RUPNIKA z římské kaple Auxilium na Papežské universitě pedagogických věd.
Toto evangelium je zařazováno v liturgii na svátek Panny Marie Pomocnice.
Stejně jako za textem Písma je vždy ukryto mnohé, i ikona na toto téma je mnohomluvná. Tak se zkusme ponořit do tohoto duchovního poselství – postupně se budeme dotýkat mnoha znázorněných symbolů, společně pronikat do tajemství o člověku a Bohu, o vztahu Boha k nám, lidem.
Jedná se o symboliku čísel, postav a jejich znázornění, symbolu svatby jako takové, symboliku přeměny, mariánského tajemství a v neposlední řadě velkého Božího záměru spásy skrze Krista.
Pojďme k jednotlivostem celého výjevu:
 
SYMBOLIKA ČÍSEL

Janovo evang. začíná slovy, že „třetího dne byla svatba..“- dle antického počítání tj. dnes, zítra a na třetí den. Jenže v Janově evang.této události také něco předchází
- v J 1,19 je první zmínka /po Prologu/ o Janovi
- ve v.29 toto pak pokračuje „druhého dne“ vyprávěním o Ježíšově křtu v Jordánu a rozhovoru s Janem
- ve v. 43 a „druhého dne“ Ježíš pak vyhledá Filipa a Natanaela
A tak tedy podle Origena třetího dne, počínaje čtvrtým, je den šestý od počátku t.j. den konání svatby v Káně. Z toho nám vycházejí dvě důležitá čísla a jejich skrytý význam:
Číslo 3 , které se týká Ježíšova vzkříšení a je ještě umocněno Mariinou žádostí“Nemají víno“ a Ježíšovou odpovědí o tom, že ještě nepřišla Jeho hodina…t.j. Jeho smrti a zmrtvýchvstání=HODINA BOŽÍ SLÁVY. To, co se odehrává v Káně je předzvěstí, znamením Ježíšovy budoucí slávy jako Boha – znamením našeho vykoupení.
Číslo 6 je v Gn DNEM STVOŘENÍ ČLOVĚKA a současně DNEM STVOŘENÍ NOVÉ GENERACE, protože Ježíš v tento 6, den umírá na kříži. Je to tedy den křehkosti lidství, symbolizovaný nedokonalým číslem 6, ale s tím, že Ježíš tomuto dni dává NOVÝ SMYSL. Ten den se totiž stává významným dnem nové generace, nově vykoupeného lidstva.
 
NOVÝ ŽENICH
Tím novým ženichem na svatbě je Kristus,z Jehož boku na kříži vytryskla krev a voda- látky, které i na svatbě v Káni hrají klíčovou roli. VODA milosti , Ducha sv. a odpuštění skrze krev obětovaného Beránka. Takže Ježíš jako nový ženich je ten, který křtem nechává zrodit novou generaci lidí – na ikoně jsou znázorněni na otevřené straně kříže. Je to tedy SVATBA MEZI ŽENICHEM A NEVĚSTOU – CÍRKVÍ, symbolizovanou Marií.
 
SVATBA jako taková byla křesťany i Židy vždycky interpretovaná jako smlouva – SMLOUVA MEZI ČLOVĚKEM A BOHEM….ovšem na rozdíl od Boha, člověk je tou nevěrnou stranou smlouvy, nedodržuje a porušuje ji /podobně jako cizoložná žena – viz Ez 16,/ Izrael jako nevěstka/.
 
DŽBÁNY na svatbě, ty také můžeme vztáhnout k Mojžíšově smlouvě s Bohem. Plnily se vodou ze studny, byly určeny k očisťování hostů – ale je to očisťování pouze zvnějšku…naráží se zde na NEDOSTATEČNOST OČISTĚNÍ SKRZE ZÁKON, protože je suchý a sterilní, tedy neschopný dávat život – proto i 6 džbánů, tedy číslo nedokonalé. Ježíši jde ale o NAPLNĚNÍ ZÁKONA NOVÝM ČISTÝM PRAMENEM, co dává život, co je láska – viz 7. džbán tj. číslo plnosti. Všimněme si, že džbány nejsou z kamene, ale z travertinu, jehož součástí je i jíl. Stejně i člověk je ze země….jsme jen hliněné nádoby, ale Ježíš má moc je naplnit až po okraj svatostí, co vede k věčnému životu. Džbán na svatbě byl prázdný. Musel se naplnit vodou, aby se mohl použít k purifikaci.Voda tu však má význam hlubší – duchovní: PRAVÉ OČISTĚNÍ JE MOŽNÉ JEN SKRZE PROMĚNU V BOŽÍ MILOSTI = JE TO DAR BOHA.
 
POSTAVY MARIE A SLUŽEBNÍKA jsou zde velmi důležité, co do významu. Na jejich pozadí můžeme vidět svitek pergamenu Písma, svitek SLOVA, tedy otevřeného LOGOS. A MARIA byla ta, co naslouchala a přijímala toto Slovo, Ježíše – Boha.Naslouchala a přijala vyvolení – PŘIJALA LÁSKU do svého života, do svého lůna.SLUŽEBNÍK právě skrze poslušnost Panně a Matce /skrze její slova a přímluvy a přijetí/ drží džbán a poslušně nalévá vodu – skrze tu, jejíž POSLUŠNOST vychází z čistoty, pokory a odevzdanosti.
 
A tak MARIINA SLOVA: „Už nemají víno“ lze chápat jako NEDOSTATEK LÁSKY A RADOSTI a současně její slova jsou slova Panny a Matky, což naznačuje i další skutečnost lidství, sterilitu- tedy neschopnost dát život, protože JEDINÝ, KDO JE SCHOPEN DÁT ŽIVOT V PLNOSTI, JE BUH.
 
HODINA KRISTA = HODINA PRAVDY, což vypovídá o Boží slávě, o Jeho neúnavné lásce, o hlubokém vztahu Boha k člověku, o lidském vzkříšení v eschatologickém rozměru, o návratu domů – O OBĚTAVÉ LÁSCE, CO SE PROMĚNÍ V NEKONEČNOU RADOST. A jen ten člověk, který přijme tuto lásku, SE OTEVŘE ÚČASTI NA VELIKONOČNÍM TAJEMSTVÍ KRISTA, na Jeho smrti a vzkříšení tak, jako MARIA, která S OTEVŘENOSTÍ PŘIJALA Pánovu lásku i skrze utrpení a Bůh u ní našel domov.
 
PÁN-PRAVÝ ŽENICH dává na svatbě v Káně PRAVÝ ŽIVOT SKRZE LÁSKU. Láska je to hlavní, NEJEN POSLUŠNOST, ALE LÁSKA!. Bez toho jde o nenaplnění Zákona v pravdě a radosti/stejně, jako tomu bylo u farizejů, kde láska byla založená jen na striktním dodržování a plnění předepsaného/. Je vidět, jak ženich a nevěsta na svatbě jsou smutní, jsou vyjádřením staré neživotnosti Zákona. PRAVÝ SMYSL JE MOŽNÉ NAJÍT JEN SKRZE RADOST, KTERÁ JE PLODEM OBĚTAVÉ LÁSKY – služebné lásky, vydanosti a sebedarování.
 
KRISTUS NA KŘÍŽI zjevuje tuto vydanou lásku. Proto nesedí za oltářním stolem, ale je na kříži v bílých šatech, které značí duchovní oběť nesmírného významu /bílá=Duch/.Jeho pohled, směřující na oltář, se setkává s pohledem Marie – SPOJENÍ KRISTA- ŽENICHA A MARIE-CÍRKVE V POHLEDU NA OLTÁŘI. UKŘIŽOVANÝ SE STÁVÁ ZNAMENÍM BOŽÍ ZJEVENÉ LÁSKY A SLÁVY. A ze stromu z Edenu se stává STROM ŽIVOTA – pramen k čerpání pro nás.
 
A EUCHARISTII . znak Boží vydanosti pro nás a naší spásy my pak, jako nové pokolení pravého Ženicha a Spasitele, opakovaně slavíme.
 
Tak JAKO SE MĚNÍ VODA VE VÍNO, TAK SE Z VÍNA STÁVÁ KREV a TAK JAKO PUTUJEME BOŽÍ CESTOU OD STVOŘENÍ K VYKOUPENÍ, TAK SE OD VYKOUPENÍ DOSTÁVÁME K EUCHARISTII a ostatním svátostem.
 
Zázrak v Káně se tak odehrává pořád dokola. Tak, jako každý rok ze země a deště dozrává hrozen a z hroznu se lisuje víno, jako symbol života a radosti /sv. Augustin/.
I my se můžeme těšit, že i v nás Pán, v našem životě, postupně udělá tuto svou proměnu a my se staneme hodnými Jeho vína radosti a lásky. Jsme jím povoláni, abychom za pomoci a přímluvy naší nebeské Maminky byli u dozrávání hroznů a díky Jemu přítomni zázraku proměnění vody ve víno v každé misii, kde nás On očekává.
Prosme a chtějme se s pomocí Marie nechat proměnit, proměňme svůj smutek v radost, objevme to Jeho pravé víno ve svém životě!
 

• Tisk clánku
• Poslat odkaz