Končí říjen, začíná Cagliero

Obava, očekávání, zmatení, nadšení... Převážně s těmito pocity většina z nás zaklepala v pátek večer na dveře salesiánského internátu v Hradci Králové. Během posledního říjnového víkendu tady totiž probíhal první přípravný víkend (potencionálních) Cagliero dobrovolníků.

Začít oficiální část programu večeří, považuji za jeden z mnoha strategických tahů ze strany organizátorů. Možná především proto, že k večeři se podávaly dva druhy pomazánek, a to česneková a rybičková s cibulí. Obě varianty jídla dokonale odbouraly případné zábrany a spojily nás tak brzy po příjezdu v jedno velké, česnekovo-cibulové bratrstvo. Zbytek pátku se dále nesl v seznamovacím duchu. Vlastně celý víkend šlo o jedno velké seznámení se. S ostatními dobrovolníky, s nároky na službu, se zeměmi, které můžeme navštívit, a také s velkým (opravdu velkým) hrncem rizota.

Je až neuvěřitelné, kolik programu proběhlo během tak krátké doby, jakým je víkend. Největší prostor byl věnován osobním zkušenostem s misiemi, takže jsme měli možnost během dvou dnů navštívit Mexiko, Indii, Bulharsko a přes Skype jsme se dokonce online spojili i s Německem a Kongem. Samozřejmě nemohl chybět informační blok, kde se nám dostalo odpovědí na mnohé otázky, se kterými jsme na první víkend odjeli. Aktivit a programů bylo opravdu mnoho. Abychom se například lépe seznámili s Donem Boscem a celkově se salesináským programem, stavěli jsme v sobotu dopoledne oratoře. Specifické byly především použitým materiálem (křupky, marshmallowny, špagety), a to pravděpodobně proto, že salesiánský volontariát je přímo „k nakousnutí“. J

A mezi tím vším za okny padal první letošní sníh...