Inspirativní Turín pohledem dobrovolníků
Při příležitosti vyslání 141. skupiny misionářů do světa se vydala do lůna salesiánské myšlenky i malá česká výprava. V Turíně a okolí hledala ve dnech 22. – 28. září 2010 stopy Dona Boska skupina budoucích i bývalých misijních dobrovolníků.Veronika Osohová a Monika Petruchová - Krysa se připravují na roční volontariát v Německu a Bulharsku, Kateřina Gutwirthová a Maruška Šafaříková již rok pracovaly se setrami v JAR a na Litvě. Solí naší výpravy pod vedením P. Jožka Kopeckého ml. byl Mantla, 22letý učitel u sester salesiánek v Johannesburgu. Přijel do ČR na pozvání svých přátel.
A protože místa Dona Boska jsou stále stejná a protože není důležité, kde člověk je, ale co si z toho nese dál, zde jen pár myšlenek. Během cesty se nám vynořily v hlavě.
1. den – Dětství Dona Boska
-
Vytrvalost.
-
Chceš-li něco v životě dělat, nepochybuj o sobě. Prostě věř a udělej to.
-
Jako dítě chodil Don Bosco po provaze. Naučil se díky tomu dívat se vpřed a nahoru. Nikdy ne dolů.
-
Je skvělé mít rodinné zázemí a bráchu, který doma postaví kapli, přestože člověk jezdí domů jen čas od času.
-
Svědomí je jako lechtání. Někdo je cítí, jiný ne. Citát od maminky Markéty.
2. den – studium DB v Chieri + jeho první stálá oratoř v turínském Valdoccu
-
Důvěra.
-
Maminka Dona Boska neměla strach jít do nových výzev. Klidně i ze svých svatebních věcí ušila plátna na oltář.
-
Italové mají co dohánět. V počítači v muzeu Dona Boska na Valdoccu neměli v přehledu salesiánských komunit Fryšták.
3. den – Účast na misijní slavnosti Harambee - viz tento článek.
-
Následování.
-
Jednejme, jako by všechno záleželo jen na nás, ale modleme se, jako by všechno záleželo jen na Bohu.
-
Je občas těžké jako dobrovolník žít a pracovat rok v jiné kultuře. Ale ještě těžší je zajistit, aby nevyvětralo po návratu to, co si člověk s sebou přiváží.
-
Čím více se svět zmenšuje, tím více se zdá být větší.
4. den – Turín + účast na bohoslužbě s vysláním nových sal. misionářů do světa - viz článek.
-
Společenství.
-
Strávil jsem v životě více času modlitbou než službou Bohu.
-
Umět se zaměřit na to, co druhý umí, stejně jako Don Bosco při prvním setkání s Bartolomeem Garellim.
-
Mexičan jde jako misionář do Peru. Peruánec do Irska. Irové pracují v Jižní Africe. Proč nezůstane každý doma? Navenek by to vyšlo nastejno. Je Bůh iracionální a plánuje nerozumně? Anebo se to tak jeví jen navenek? Možná některý člověk musí někde vyrůst proto, aby pak mohl dělat velké dílo jinde.
-
Člověk může být svatý, i když dělá věci nevědomě.
5. den – Mornese – sestry salesiánky přicházejí na svět
-
Musela jsem jít na rok do Afriky, abych viděla obrázky toho, co jsem celý život měla téměř za rohem. Je hezké vidět teď všechna důležitá místa sester naživo.
-
Když vidím sestry, vidím lidi, kteří skutečně následují Jeho volání.
Více prozradí fotky.
za poutníky Jana Švecová