6. přípravný víkend Cagliera

Na šestý víkend Cagliera
pozvali nás do Teplic,
ač prohloubena byla víra,
z našich sil nezbylo nic. (Z části je to šprým – aby vyšel rým. ;))

Sotva jsme se usadili,
byl čas razit od břehů
s dětmi jsme se vypravili
na místa našich snů.

Za pouhé jedno odpoledne
stihli jsme procestovat svět,
někdo z toho možná zbledne
- vedl nás yetty – moudrý kmet.

Nejdřív jsme si v Bangladéši vzali rýži na lžičku,
potom vínem ve Francii zchladili si hubičku.
Na to přišly omrzliny na divoké Sibiři,
v JARu bychom bez zmrzliny asi těžko přežili.

Nevím, co je bezpečnější: jestli krávy dojit,
či na širé stepi se za bizony honit.
Obojí jsme vyzkoušeli v Rumunsku a Texasu
s hrdě zdviženou hlavou, džbánem a lasem u pasu.

V Německu jsme u piva na staré časy vzpomínali,
brzo nás však omrzelo, jak u toho vyhrávali,
proto jsme se vypravili do Indie za změnou,
jejich tancům podlehli jsme – byly víc než odměnou.

Nesmím ale opomenout úžas nad vším stvořením,
kterého jsme užívali pod maořím vedením.
Nakonec i ze Zélandu museli jsme plouti zpět,
rozloučit se s yettim, jež ukázal nám svět.

Myslím, že teď s jistotou můžu říci druhým,
že když kormidlovat loď svou už trochu umím,
nechybí mi nežli - plachty zase napnout
a na misie, místo s yettim, s Duchem svatým vyplout.

Anežka Brtníková

• Tisk clánku
• Poslat odkaz