Přesun na obsah

Výběr jazyka / Výběr jazyka / Výběr jazyka

Čeština | English | Deutsch

Cagliero 11 - srpen 2009

V srpnovém newsletteru pro salesiánskou misijní animaci vypráví Václav Klement o svém útěku z Československa a prvních krůčcích svého misijního povolání.

 

 

 

 

 

„CETERA TOLLE“:  Utekl jsem z Československa, abych se stal misionářem!

V noci z 21. srpna 1984 jsem jako mladý salesián přešel Alpy mezi Jugoslávií a Itálií, abych se přidal k Projektu Afrika. Toto dobrodružství, které poznamenalo moje misionářské povolání, jsem již mnohokrát vyprávěl v různých jazycích. Dva roky bylo třeba připravovat útěk z komunistické země, z Československa do Itálie, abych mohl být misionář ad gentes. Dnes 25 roků po tomto „exodu“ mohu vidět jeho plody.

Můj život změnilo jedno večerní slůvko o povolání misionáře v roce 1982 a nasměrovalo všechny mé síly, abych odpověděl na toto Boží volání. Po tomto večerním slůvku jsem nemohl usnout. Jeho výzva byla jednoduchá – „je to ostuda, že v posledních 25 letech žádný spolubratr z české provincie nešel do misií.“ V tom okamžiku jsem si uvědomil, že mi Pán dal dobré zdraví, schopnost učit se jazyky a zápal pro sdílení víry s nekřesťany, což jsou základní nezbytné podmínky k tomu, abych Jej mohl následovat jako misionář.

V srpnu 1984 to trvalo dva dny, než jsem s turistickou výpravou dorazil na pobřeží Jadranu poloostrova Istrie (v té době to byla Jugoslávie), potom jeden den cesty bez dokumentů k horám, italské hranici. Pak následoval noční přechod hor za doprovodu jednoho salesiána spolupracovníka (dnes ze Slovinské provincie) do italského Trestu. Zde poprvé v životě uviděl řádný salesiánský dům. Bez cestovního pasu, s malou taškou, jen lehce letně oblečený a s jedinou knihou Novým zákonem, jsem nechal všechno za sebou. Kvůli bezpečnosti o mé cestě nevěděli ani rodiče, ani spolubratři. Můj přechod připravil regionál tehdy pro střední Evropu Don Roger Van Severen (+1984) a další slovinští a italští salesiáni.

Proč jsem všechno opustil? Proto, abych mohl jít do misií. Protože jsem pochopil, že si mě Pán připravil mnoha způsoby, abych mohl přinést evangelium ostatním. Moje původní přání jít do Afriky představení změnili na Jižní Koreu, ale směr mého života se tím nezměnil. Opustit všechno, abych se stal všem vším. Toto svědectví vyprávím již 25 let mládeži i spolubratřím a chápu stále víc jednu věc. Od prvních dní v Itálii a potom na začátku mého misionářského života v Koreji jsem vždy poměrně snadno nacházel posilu v námaze, nadšení v těžkostech a zápal pro apoštolát. Až po mnoha letech jsem pochopil, že opustit všechno ve smyslu „Cetera tolle“ mě přivedlo blíže k mladým lidem, ke spolubratřím, k jejich srdcím, abych mohl s nimi kráčet pokojně a vytrvale. V rozhovorech s některými misionáři jsem často zaslechl něco podobného. Zasvětili celý svůj život tomu, aby přinášeli evangelium mladým a to „až na kraj světa“. To jim také pomáhalo snášet těžkosti a mnoho obětovat, aniž si to vlastně uvědomovali.

Děkuji Pánu za jeho misionářské povolání. Nedostal jsem misionářský kříž od hlavního představeného, nemohl jsem se zúčastnit žádného kurzu pro nové misionáře, ale úplná poslušnost Jeho volání mi dala každý den mnoho sil k tomu, abych zcela všechno dal Ježíši a tak mohl dát Ježíše všem.

V prvním večerním slůvku po svém znovuzvolení během 26, generální kapituly popsal hlavní představený tři postoje, které zaručují budoucnost pro salesiánskou kongregaci. První je bezpodmínečná disponibilita našemu poslání. Prosme Pána, aby mnoho salesiánů zakusilo radost z odevzdání se ve smyslu „Cetera tolle“.

                                                                                                               Václav Klement, SDB
                                                                                                               hlavní rádce pro misie

 

Zprávy z misií

První salesiáni začali pracovat v Bangladéši, ve farnosti Utrail. Zde nyní působí také don Francis Alencheri, předchůdce Václava Klementa ve službě hl. rádce pro misie. Australští salesiáni otevřeli nové dílo na Novém Zélandě v Aucklanu a salesiáni z Filipín začínají ve škole na tichomořském ostrově Guam, který patří k USA. Počet zemí, ve kterých působíme je nyní 133.

V letošním roce 96 spolubratří vyjádřilo hlavnímu představenému svoji ochotu jít do misií. V neděli 27. září bude vysláno 34 z nich (Evropa 8, Afrika 10, Amerika 10, Asie 4, Oceánie 2). Před tím se zúčastní kurzu v Římě a vykonají pouť do míst Dona Boska. Zbývajících 62 bude pokračovat v počáteční formaci ve svých provinciích, nebo si vyzkouší misionářskou praxi v misiích své provincie.

 

Salesiánský misijní úmysl modlitby na srpen 2009

"Aby byla respektována svoboda vyznání pro všechny obyvatele jižní Asie a aby zde salesiáni mohli vést mládež ke vztahu s Bohem a úctě ke svobodě vyznání."

V zemích jižní Asie (Indie, Pákistán, Nepál, Bangladéš a Srí Lanka) se politici snaží rozdělit obyvatelstvo podle náboženství, kasty, řeči a etnika. Na tom je založena moc politických stran. Také školství je organizováno podle tohoto klíče. V posledních dvou letech je v těchto zemích velmi omezována svoboda vyznání. Přímo v Indii je mnoho křesťanů pronásledováno. Fanatismu a náboženskému fundamentalismu je možno čelit pouze výchovou k uznání důstojnosti každého člověka. To je povinnost salesiánů a tak je možno postupně eliminovat vlivy, které působí rozdělení.  Je třeba vychovávat k přátelství, dialogu a spolupráci mezi různými skupinami a tak ovlivňovat politiku místních a centrálních vlád. Jejich působení pak spoluvytváří kulturu, která pěstuje pokojné soužití mezi různými náboženstvími, národy a etniky.


Ke stažení


Tyto stránky provozuje



Starý web neaktualizován od ledna 2013 - jít na Nové stránky SADBA