1. setkání dobrovolníků Cagliero E

Páteční večer se nesl ve znamení velkého seznamování, které vypuklo po výborné večeři (teplé polévce a chlebu s česnekovou pomazánkou :-)). Každý vyfasoval list se spoustou otázek. Náš úkol spočíval v tom, že jsme se měli seznámit s někým novým a potom se ho na jednu záludnou otázku zeptat. Pokud dotyčný znal odpověď, tak se podepsal. Potom následovala další fáze hry, kdy jsme se chytli za ruku a trapem utíkali k (asi padesát metrů vzdálenému) autu. „Znáte alespoň jednoho salesiánského svatého?“ „Třeba sv. František?“ „A který?“ „Ten z Assisi!“

Sobotní dopoledne jsme zahájili v kapli, protože den započatý s Bohem vypadá jinak než den začatý jakýmkoli jiným způsobem. O pravdivosti tohoto tvrzení jsme se přesvědčili hned po snídani. Organizátoři nás vyhnali ven na hřiště, kde jsme ve skupinkách dostali zdánlivě jednoduché zadání – napsat esemesku. Poté jsme ji museli „přeposlat“ asi o sto metrů dále. Ptáte se jak? Jednoduše! Rozebrali jsme si písmenka a následně podle znění naší zprávy písmenko po písmenku utíkali a přepisovali a zase utíkali. Fyzicky vyčerpaní, ale s úsměvem na rtech jsme se odebrali k výtečnému obědu (mňam, mňam …díky Peťo! :-))

Odpoledne probíhaly prezentace jednotlivých zemí. Bývalí dobrovolníci nás svým vyprávěním lákali do zemí, kde působili. Obzvláště zajímavá byla Johannesova přednáška o tom, jak to vlastně chodí v Kobylisích a co tam má jako dobrovolník na starosti.

Nevím jak ostatní, ale já jsem si potom opravdu nemohla vybrat, která ze zemí mě nejvíce oslovila. Ale nakonec u mě zvítězilo Bulharsko:-)).

Večer jsme měli možnost trochu víc poznat, kdože to byl ten Don Bosko a co jsou zač jeho následovníci a následovnice. Salesián Evžen Rakovský nám přiblížil sen malého Jeníka, který předurčil jeho další životní dráhu. Potom už jsme si popřáli dobrou noc a odebrali se na kutě.

Nedělní ráno navazovalo na sobotní odpoledne. Informace, informace a zase jen informace. Tentokrát ale ryze praktické – jak budou probíhat přípravné víkendy, kolik nás to dobrovolničení bude stát, pokud se pro ně doopravdy rozhodneme, jaké vlastnosti a předpoklady by měl mít správný salesiánský dobrovolník.

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem organizátorům a bývalým dobrovolníkům, kteří s námi byli převážnou část víkendu. Děkujeme a těšíme se na viděnou v Plzni! :-))

Maruška Vejtasová

• Tisk clánku
• Poslat odkaz