NĚMECKO - Thomas Strohbach - Pozdrav z Bavorska II

Pozdrav z Bavorska II

Tak se měsíc sešel s měsícem a já opět usedám k psacímu stroji, abych sdělil své zážitky a podělil se o zkušenosti, slasti a strasti spojené s mou roční službou v zahraničí. Minulý měsíc jsem vám sdělil, jak to tu vypadá, že se tu mluví německy, že jsou tu milí lidi a krávy a že se tu mám fajn. Musím říct, že se na tom zatím nic moc nezměnilo. Až na ty lidi. Lidé už nejsou všichni tak milí. U některých jedinců se pomalu začínají projevovat drobné lidské charakterové vady. Taky už po těch dvou měsících vidím trochu hlouběji do dění okolo, takže vidím, že to má svoje mouchy jako všude jinde. Ale zatím je to v normě. Za tento měsíc se toho moc nestalo, tak to vezmu pěkně postupně.

Seminář

Začátkem měsíce jsem se účastnil semináře evropských dobrovolníků ve Würzburgu, EVS Seminar. Trvalo to 10 dní. Za tu dobu jsme poklábosili o naší motivaci, o tom co nás trápí, navzájem jsme se seznámili, abychom se už zase nikdy nemuseli vidět, a na závěr jsme to celé zakončili večírkem. Také jsme se dobře najedli, zašli jsme na večeře a na obědy do města, prohlédli si Würzburg a stavili jsme se i do Norimberku. A to vše za peníze Evropské unie. Děkujeme.

No? Musím říct, že mě osobně, až na to, že jsem se naučil žonglovat, to moc nepřineslo. Povídali nám něco o tom, že si máme vymyslet nějaký projekt a pak ho zrealizovat. Toho jsem se chytl a hned po návratu jsem zrealizoval svůj projekt hrabání listí. Bylo to velice osvobozující po 10 dnech nic nedělání.

Okolí (die Umgebung)

Také jsem se dostal konečně trochu z baráku. Všude okolo je velice hezká příroda. Zašel jsem si na největší kopec, co tady v okolí je. Benediktenwand měří 1801m. Taky jsem se podíval k jezeru Walchensee. No a to je tak všechno. Moc jsem toho zatím nestihl.

Kuchyně

Konečně jsem taky pochopil, jak je dobré být zadobře s kuchyní. Člověku pak paní kuchařky nechávají různé dobroty v ledničce. Koláčky, dortíky nebo zmrzliny a tak vůbec. Jeden příklad za všechny. Vždy v 15:00 je tu tzv. „Snäck“. To je koláčková pauza s kafem. Já jsem jednou přišel trochu později a už na mě žádná káva nezůstala. Už jsem byl na odchodu, když tu na mě paní Wagner zavolala, abych se vrátil. Povídá: „Thomasi, ty jsi vždycky takový ochotný a milý.“ A udělala mi novou kávu a já si ji v klidu vypil. Ale to neříkám proto, abych se nějak chlubil. To je prostě fakt ;-)

Kostel

Benediktbeuern je trochu takové centrum kulturního života. I když je to malá vesnička, sjíždí se tu lidi z celého okolí. Jen těžko jde sledovat, co se tu všechno děje. Často se tu slaví různé svátky a lidé tu pak chodí v tradičním oblečení. Takže Lederhose a kárované košile, někteří to nosí každou neděli. Hned první mše, už nevím, co to bylo za svátek, které jsem se tu účastnil, byla v místní bazilice. Hrála do toho dechovka a vše začalo a končilo průvodem tak 70 pánů různého věku oblečených do již výše zmíněného oblečení s klobouky. Zítra tady bude pro změnu zase jiný svátek a bude průvod koňských spřežení. Tak už se na to těším.

Každou neděli tu bývá i něco pro mladé. Jak jsem již zmiňoval v minulém dopise, je tu vysoká škola, resp. dvě. Sociálně pedagogická, nebo Pedagogicko sociální, nebo něco v tom smyslu a Filozofická. Ta se, ale bude rušit, protože na to už nejsou peníze.

Sport a závěr

Tak fotbal tady hráváme 2x týdně. Za necelý měsíc bude turnaj. Takže asi poskládáme nějaký tým Aktionszetra. Tak uvidíme, konkurence je tu velká, ale myslím, že budeme mít dobrý manšaft.

No a to je tak pro dnešek vše. Na závěr bych se ještě zmínil o kurzech. Ty tu běží dál, každý týden několik. Tento měsíc jsem se účastnil dalších dvou. Jazykově se už pomalu začínám taky chytat, tak dostávám větší úkoly jako Hausführung (prohlídka baráku, když přijede nová skupina), nebo organizuju i nějakou tu hru. Při vysvětlování pravidel si sice pomáhám, jak to jde, rukama nohama, ale o to je to pak vtipnější. Takže ta jazyková bariéra není vlastně vůbec na škodu.

Menší kuriozitka na závěr. Měl jsem za to, že to většinou bývá naopak, ale je zvláštní, že za tu dobu, co jsem tady, jsem se hodně zlepšil v mluvení. Rozumím, ale pořád blbě. Thomas