Kongo - Ivana Chatrná - Běžný den v Lubumbashi

BĚŽNÝ PRACOVNÍ DEN V LUBUMBASHI

Ahojte,

tak už jsem tu víc než měsíc a docela jsem se tu zabydlela. Ráno vstávám až v sedm. Všichni kromě mě a Jeroena  vstávají v šest, kluci protože pracují a salesiáni, protože se modlí, já ani Jeroen na ranní modlitby nechodíme. Mě sice většinou kluci vzbudí už tak kolem čtvrt na sedm, protože ti střední spí hned vedle a když vstávají a pak uklízí, tak si určitě dovedete představit, že šestnáct kluků ve věku zhruba 12 až 15 let, kteří spí v jednom pokoji tak při vstávání a pak uklízení nebudou ticho jak myšičky:-). Mě to ale nijak nevadí, chvilku si ještě poležím v posteli a pak se umyji a hurá na snídani, to je skoro vždy toustový chleba s pomerančovou marmeládou, momentálně jsem si na to tak zvykla, že se každý ráno na tu marmeládu těším:-). Po snídani je o půl osmé „mot du matin“ pro všechny dospělý, co tu jsou a pak „mot du matin“ pro děcka, kdy se dečkám něco popovídá, pak zazpívají hymnu centra Bakanja a hurá do školy.

Já si úterý, středu, čtvrtek a pátek beru po celou dobu školy děcka, co mají problémy ve škole na individuální práci. Takže od 8 do 15h jsem s přestávkou na oběd s děckama a učíme se. Začala jsem před dvěma týdny a zatím to běží dobře. Kluci po mě dokonce sami začali žádat domácí úlohy a zatím je i poctivě dělají, pro mě tedy od nás z Čech věc nevídaná:-). Jinak kdyby to šlo, tak bychom s Jeroenem chtěli sehnat peníze na zaměstnání místního speciálního pedagoga, který by teď pracoval se mnou a pak až odjedu pokračoval sám (takže zase výzva pro případně sponzory:-). Protože jednak tu ve třídách jsou děcka hodně různého věku a úrovně a navíc spousta z nich přichází různě v průběhu roku nebo třeba začnou chodit do školy, pak utečou  a jsou nějakou dobu na ulici a pak se třeba vrátí, takže je opravdu potřeba někdo, kdo se těm, co potřebují bude věnovat individuálně. Loni tady takhle pracovala Inez (volontérka a spec. ped. z Belgie) a hodně dětem to hodně pomohlo. Například jeden klučík co začal chodit do první třídy, nešlo mu to, tak přestal, byl na ulici a čichal lepidlo, pak se vrátil do školy, nakonec mohl zůstat i tady v Bakanja, ale po návratu do škole byl samozřejmě úplně mimo, no ale začala s ním pracovat Inez a letos byl o čtvrtletních zkouškách první ze své třídy:-). Tak doufám, že klukům, s kterýma se učím, taky aspoň trochu pomůžu.

Po konci školy, tj. v 15h mám chvilku čas, kdy si většinou napíšu, co jsem s děckama dělala a jak to šlo a nachystám knihovnu, protože od 15:30 do 17:00 je otevřená knihovna, ve které bývám. Občas to bývá v knihovně docela náročné, protože děcek je spousta a jak to máme rozdělený podle tříd, tak vždycky ti co pro ně knihovna zrovna není, tak taky chtějí dovnitř a různě buší na okna a ruší, takže to bylo docela náročný. Ale dneska jsem udělala to, že jsem ty, co rušili napsala na papír a dala na dveře s tím, že mají na týden zákaz vstupu do knihovny a to pěkně zabralo, pak už nikdo nerušil:-). Ač už jsem nějaké fotky z knihovny posílala, tak přesto posílám ještě něco, protože mám radost jak to zatím pěkně funguje, tak ať se můžete taky podívat:-) a slibuji, že příště pošlu už něco jiného než knihovnu:-)

Od 17h do 18h je čas na umývání, takže se kluci myjí, já si často taky dám sprchu nebo povídám s těma, co už jsou umytí nebo si dám trošku oddech, prostě takový volno, klídek, pohodička... no a od šesti do sedmi mají naši kluci buď večerní učení, takže to se zase v knihovně  učím s těma co potřebují větší pomoc nebo se modlí růženec. Tak to se modlím s klukama, to mám hrozně ráda, páč je neuvěřitelný, jak jsou kluci u toho ticho a pěkně soustředění.

No a pak je večeře a po večeři je buď zpívaní nebo muzika a tancování nebo nějaký film nebo tak něco a nebo není proud a tudíž všude tma jak v pytli a to se nedá nic moc dělat, tak jen tak povídáme a pak se jde spát.

Co se týče víkendu, tak každou sobotu bývají ty školení pro učitele, to bývá docela náročné, ale zatím to jde, naštěstí se o to stará hlavně Jeroen:-). No a abyste měli představu s kým tu hlavně pracuji, tak posílám fotku mě a Jeroena, fotili to kluci, když jsme byli v neděli na vycházce a myslím, že fotka se jim docela povedlaJ.

Neděle je super den, žádný zvláštní program, jen tancování, praní a hygiena, pak odpoledne nějaký film nebo jdu na procházku s klukama, co nechtějí koukat na film, takže pohodička.

No a pondělí mám oddech od děcek, připravuji si práci a materiály pro individuální výuku a s Jeroenem se domlouváme, jak bude probíhat vzdělávání pro učitele na další týden a Jeroen to pak přes týden připraví na další sobotu.

Takže to je tak ve stručnosti můj týden tu. Jinak moc děkuji těm co nám tu nějak pomohli, ať už posláním nějakých věcí pro kluky (balíky zatím nedošli, páč ty vždycky přiveze až někdo, kdo sem letí z Belgie) nebo tím, že poslali peníze. Momentálně se nám díky pomocí různých dárců podařilo zlepšit jídlo pro kluky, dvakrát týdně teď mají i něco jiného než Bukari a hrách, např. rybu nebo zelí, takže super. Děkujeme moc!!!

Ivana Chatrná z Lubumbashi

• Tisk clánku
• Poslat odkaz